Cookies

Náš web potřebuje pro přizpůsobení obsahu a analýzu návštevnosti váš souhlas. Souhlas vyjádříte kliknutím na tlačidlo "OK". Více informací
Svúj souhlas můžete odmítnout zde.

Právní aktuality

Důkazní břemeno ve vybraných medicínských sporech

26. 6. 2018

V květnovém nálezu, sp. zn. IV. ÚS 14/17, se Ústavní soud vyjádřil k tématu důkazního břemene ve vybraných medicínských sporech. Nález samotný je výsledkem sporu započatého u okresního soudu, jenž se postupně vyšplhal až k soudu Nejvyššímu, jehož rozsudek (spolu s rozsudkem krajského soudu) Ústavní soud v návaznosti na ústavní stížnost stěžovatele zrušil a věc vrátil k dalšímu projednání. V daném sporu se stěžovatel domáhal svého ústavně zaručeného práva na ochranu tělesné a duševní integrity a taktéž práva na spravedlivý proces v souladu s Listinou základních práv a svobod. Jednalo se o situaci, kdy nemocnice v Boskovicích přijala pacientku, matku stěžovatele, přivezenou zdravotnickou záchrannou službou ve 30. týdnu těhotenství s předběžně diagnostikovanou patologií placenty. V dané nemocnici bylo pacientce provedeno pouze kardiotokografické vyšetření, načež byla zdravotnickou záchranou službou na pokyn Nemocnice Boskovice převezena do Fakultní nemocnice Brno, kde byl následně proveden císařský řez.  Novorozenec (tj. stěžovatel) přišel na svět s těžkými následky (Apgar skóre 1), a to s největší pravděpodobností v důsledku prodlení s nezbytným akutním porodem ze strany boskovické nemocnice. Stěžovatel se obrátil na soud prvého stupně se žalobou na náhradu škody na zdraví, resp. na jednorázové odškodnění bolesti a snížení společenského uplatnění, přičemž argumentoval zejména tím, že non lege artis postup zdravotnické záchranné služby a Nemocnice Boskovice vedl k poškození zdraví žalobce, jelikož porod měl být ukončen císařským řezem již v Nemocnici Boskovice.

Jinými slovy, že mezi protiprávním jednáním, spočívajícím v odmítnutím provedení akutního císařského řezu, a poškozením zdraví stěžovatele, resp. žalobce, je dána příčinná souvislost. V daném případě je však také nutné dodat, že Nemocnice Boskovice nepořídila o zdravotním stavu stěžovatele či jeho matky žádnou zdravotnickou dokumentaci. Stěžovatel tedy neměl možnost podpořit svá tvrzení zdravotnickou dokumentací rodičky v době příjezdu do boskovické nemocnice, ačkoli právě na stěžovateli leželo důkazní břemeno, tj. povinnost prokázat souvislost mezi pochybením na straně zdravotnického zařízení a újmou na zdraví. Ústavní soud se v tomto případě postavil na stranu stěžovatele a rozhodl, že se jedná o situaci, kdy je třeba, aby soud přistoupil k „obrácení důkazního břemene“ ohledně skutečností, které měly být na základě chybějící zdravotnické dokumentace objasněny. Dle Ústavního soudu nelze připustit, aby bylo stěžovateli znemožněno prokázat příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním nemocnice a újmou na zdraví pouze z toho důvodu, že nemocnice jednala protiprávně, když nesplnila svou zákonnou povinnost vedení zdravotnické dokumentace. V tomto případě je tedy na nemocnici, aby prokázala, že mezi jejím bezesporu protiprávním jednáním, jež spočívalo v neprovedení akutního císařského řezu a v pokynu k převozu rodičky do jiné nemocnice, a újmou na zdraví stěžovatele, není dána žádná souvislost. 

KMVS, advokátní kancelář, s.r.o.