K zákonu o eHealth jsou stovky připomínek

Zákon o elektronizaci zdravotnictví nepůjde na vládu dříve než ve druhé polovině letošního roku. Vyplývá to z vyjádření ministerstva zdravotnictví ještě v době před zaváděním masivních opatření proti šíření COVID‑19. Tato agenda přitom může přípravy zákona ještě zpozdit. Na konci loňského roku návrh zákona předpokládal účinnost od ledna 2021. Návrh věcného záměru zákona v roce 2018 dokonce mluvil optimisticky o účinnosti v průběhu roku 2020. Ovšem 5. března ministerstvo zdravotnictví uvedlo jako nejzazší termín pro nabytí účinnosti rok 2022. „Nicméně můžeme ujistit, že návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví je stále jednou z našich nejdůležitějších priorit,“ doplnil David Šíma z tiskového oddělení ministerstva. Schválení v roce 2021, nanejvýš zkraje roku 2022 je také nejzazší šancí vlády prosadit své priority. V roce 2022 totiž končí volební období. Proč se přípravy návrhu tak protahují? Ministerstvo zdravotnictví už přes tři měsíce pracuje na vypořádání připomínek z vnitřního připomínkového řízení. Návrh totiž vzbudil obrovský ohlas. „Ve vnitřním připomínkovém řízení jsme obdrželi stovky konstruktivních připomínek od celé řady subjektů, od poskytovatelů zdravotních služeb, zástupců odborné veřejnosti a komor, přes zdravotní pojišťovny až po orgány státní správy, jako je ministerstvo vnitra či Úřad pro ochranu osobních údajů. Poctivě se snažíme všechny návrhy a požadavky na úpravu a doplnění vypořádat s cílem dosáhnout maximálního možného konsensu a potkáváme se s nimi na osobních setkáních, jejichž předmětem není jen diskuse o samotné architektuře eHealth, ale i o konkrétnostech, jako například o rozsahu jednotlivých dílčích informací předávaných mezi jednotlivými subjekty,“ uvedl Šíma. „Je to mravenčí práce a vyžaduje více času, než jsme na počátku předpokládali,“ dodal. Zásadní přepracování návrhu například žádalo Sdružení ambulantních specialistů ČR. Kromě připomínek je potřeba reagovat také na změny v oblasti e‑governmentu, které ovlivní podobu identitních prostředků. Na některých oblastech už ale široká shoda podle ministerstva je. A to na existenci základní autoritativní údajové základny resortu, na možnosti autentizace zdravotníků a pacientů nebo na vytváření služeb založených na přijímaných standardech eHealth. Ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Martin Zeman uvádí, že se připravuje systém na náběh zákona. „Pracujeme na tom, abychom dokázali spolu s dodavateli soft waru a zdravotnickými zařízeními nastavit scénáře, jak otestujeme, že je v rámci Informačního a datového resortního rozhraní funkční vytvoření, vydání, přijetí konkrétní části zdravotnické dokumentace. Rádi bychom to provedli v roce 2021, pokud ne, budeme připravovat české elektronické zdravotnictví na masivní testování v roce 2022, tedy v době, kdy má nabýt účinnosti zákon o eHealth,“ popsal ředitel Zeman na setkání ředitelů nemocnic koncem února. 

Klíčová součást eHealth 

Přípravy Informačního a datového resortního rozhraní (IDRR), se kterým návrh zákona o eHealth počítá, běží bez ohledu na osudy zákona. Už jen proto, že jsou na něj v tuto chvíli peníze z evropských fondů. Zájemci o zakázku na jeho vytvoření se mají přihlásit do 2. dubna. Po podpisu smlouvy má splnění zakázky trvat čtyři roky. Informační datové rozhraní má být informační systém veřejné správy, který bude obsahovat mimo jiné emergentní pacientský záznam, index zdravotnické dokumentace a výměnný systém pro dočasné ukládání kopií zdravotnické dokumentace (podrobněji v MT 26/2019). Ústav zdravotnických a informací a statistiky ČR vypsal veřejnou zakázku na vytvoření návrhu čili prováděcího projektu soft warové části IDRR a na vytvoření IDRR podle tohoto návrhu. Počítá se s tím, že se čtyřmi nejlépe hodnocenými účastníky soutěže o zakázku podepíše ústav rámcovou smlouvu a následně s nimi bude uzavírat smlouvy na jednotlivé kroky vytváření soft waru formou minitendrů. Jediným hodnoticím kritériem, podle kterého budou uchazeči o zakázku (pokud splní kvalifi kační kritéria) vybráni, je nabídková cena práce za jednoho člověka a den. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je 185 milionů korun, z toho 142 milionů na realizaci projektu a zbytek na následný provoz. Na vytvoření projektu jsou k dispozici prostředky Integrovaného regionálního operačního programu. Někteří zájemci o zakázku a potenciální uchazeči vyjadřovali určitou pochybnost, jestli je cena práce na jednoho člověka a den optimální hodnoticí kritérium, jak vybrat čtyři dodavatele projektu IDRR a IDRR. Zvláště když je jediné. ÚZIS odpovídá, že v rámci následných minitendrů na konkrétní díl práce na IDRR pak bude posuzovat i jiná kritéria.