Odborné aktuality

Léčba deprese může zmírnit riziko střevních zánětů

3. 5. 2019

Léčba deprese může zmírnit riziko střevních zánětů

U pacientů s depresí je vyšší riziko vzniku chronických zánětlivých střevních onemocnění (IBD), avšak snižuje ho užívání antidepresiv. Ukázala to nová kanadská studie publikovaná online v časopise Gut.

Spojitost mezi depresemi a IBD, ať už se jedná o Crohnovu nemoc (CD) nebo ulcerózní kolitidu (UC), je známá, tato práce však nově sleduje časovou vazbu mezi diagnózami a vliv antidepresivní terapie na riziko rozvoje IBD.

Konkrétně se snížení rizika týká hlavně inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) a, jak autoři poznamenávají, jejich závěry podporuje nedávná systematická review, podle které antidepresiva zlepšují prognózu IBD díky kontrole somatických symptomů a díky protizánětlivým účinkům.

Retrospektivní kohortová studie zpracovala data z národní reprezentativní databáze elektronických zdravotních záznamů primární péče Spojeného království (THIN). Zahrnuto bylo celkem 5 727 655 pacientů ve věku 10 až 90 let. Ti, u nichž byla v letech 1996–2012 diagnostikována deprese (n = 403 665), byli srovnáni se skupinou bez této diagnózy (n = 5 323 986). Primárním cílem byla diagnóza UC nebo CD.

Během mediánu následného sledování 6,7 let se CD objevila u 203 (0,05 %) pacientů s depresí a 1 589 (0,03 %) kontrolních osob. UC se rozvinula u 539 (0,13 %) pacientů s depresí a 4 675 (0,09 %) kontrolních osob.

Po úpravě faktorů věku, pohlaví, socioekonomického statusu, komorbidit, obezity, kuřáctví, úzkosti a užívání antidepresiv bylo riziko vzniku CD téměř dvojnásobné ve skupině depresivních pacientů (poměr rizik HR 2,11; interval spolehlivosti 95% CI, 1,65–2,70). Riziko UC bylo zvýšeno podobně (HR 2,22; 95% CI 1,92–2,60).

Mechanismy vztahu těchto diagnóz jsou zatím nejasné, předpokládá se interakce vysoké koncentrace stresových hormonů u deprese a sérových markerů chronického zánětu. Hormony uvolněné během akutní stresové reakce (u psychických onemocnění) jsou zásadní i pro vzplanutí IBD. Alyssa M. Parian, MD, z Johns Hopkins Hospital v americkém Baltimoru, která na této studii nepracovala, doplňuje, že víc a víc vědeckých prací potvrzuje významnou roli osy mozek-trávicí ústrojí – nejen u syndromu dráždivého tračníku, ale také u IBD. I další odborníci se shodují, že u pacientů s IBD může deprese s postupem času negativně ovlivnit průběh nemoci.

Srovnáním pacientů s depresí, u kterých se objevila IBD a (ne)užívali antidepresiva, s běžnou populací se ukázalo, že jak SSRI (HR 0,63; 95% CI 0,50–0,78), tak tricyklická antidepresiva (TCA; HR 0,77; 95% CI 0,61–0,97) působí protektivně nejen proti CD, ale i proti UC (pro SSRI: HR 0,48; 95% CI 0,42–0,55; pro TCA: HR 0,59; 95% CI 0,51–0,68). Ochranu před UC poskytují navíc i mirtazapin, inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI) a serotoninové modulátory.

Analýzy citlivosti hodnotící vztah mezi užíváním antidepresiv a rozvojem IBD zjistily, že v kohortě depresivních pacientů bylo riziko CD nižší při léčbě antidepresivy (0,05 % vs. 0,07 %). Naopak v kohortě běžné populace se CD objevilo u osob užívajících antidepresiva (z jiné indikace než deprese) o něco častěji (0,04 % vs. 0,03 %).

Pro rozvoj UC byly výsledky v depresivní kohortě obdobné (0,12 % při léčbě antidepresivy vs. 0,20 %) a v kohortě běžné populace nebyl nalezen rozdíl v riziku UC, bez ohledu na léčbu antidepresivy.

Rozdílný účinek SNRI, serotoninových modulátorů a mirtazapinu na UC oproti CD naznačuje, že imunomodulační odpovědi spojené s neurotransmitery se mezi těmito nemocemi liší. Mechanismem rozdílu by mohla být odlišná slizniční imunita.

Dr. Parian upozornila, že si nemůžeme být jistí, kdy IBD doopravdy začalo. Tito pacienti totiž obvykle vykazují známky nemoci dlouho před její skutečnou diagnózou. Považuje tedy za důležité přesněji určit roli antidepresiv v zeslabení rizika IBD, protože by mohly být zajímavým nástrojem pro ohrožené pacienty.

Ačkoliv absolutní riziko vzniku IBD je u depresivních pacientů nízké, autoři doporučují, aby na základě nových zjištění lékaři prováděli screening pacientů s depresemi a brali vážně jejich gastrointestinální příznaky. Opačný případ, význam sledování změn nálad u IBD, byl v literatuře již dobře popsán.

(mir)

Zdroj: Diana Phillips pro Medscape. Dostupné na https://www.medscape.com/viewarticle/904021#vp_1