Lékový záznam pacienta

Od účinnosti povinné elektronické preskripce uplynulo více než půl roku a Ministerstvo zdravotnictví již chystá další zásadní novelu zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech).  Předmětná novela se (v době přípravy tohoto článku) aktuálně nachází ve stádiu ukončeného připomínkového řízení, v současnosti je tedy netrpělivě očekáváno zveřejnění další verze materiálu v návaznosti na připomínky jednotlivých subjektů. Jednou z hlavních změn, které novela přináší, je zavedení tzv. systému eRecept, který bude zřízen Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Součástí tohoto systému má být zejména centrální úložiště elektronických receptů a tzv. lékový záznam pacienta. Pro úplnost uvádíme, že centrální úložiště elektronických receptů bylo již zřízeno na základě jedné z předchozích novel zákona o léčivech upravující elektronickou preskripci. 

Současnou novelou je však centrální úložiště precizováno tak, aby lépe vyhovovalo praktickým požadavkům spojeným s elektronickou preskripcí. Nyní se přednostně zaměříme na část novely upravující lékový záznam pacienta. Jedná se o službu umožňující předepisujícím lékařům a lékárníkům nahlížet do údajů o předepsaných a vydaných léčivých přípravcích konkrétního pacienta, a tím zajistit zkvalitnění jimi poskytovaných zdravotních služeb spočívajících v předepisování a ve výdeji léčivých přípravků. V lékovém záznamu tedy budou uchovávány údaje o předepsaných a vydaných léčivých přípravcích konkrétnímu pacientovi, které jsou obsažené v centrálním úložišti elektronických receptů. Lékový záznam dále umožní nahlížet na identifikační údaje lékaře a poskytovatele zdravotních služeb, v rámci jehož činnosti lékař pacientovi předepsal léčivý přípravek, jakožto i identifikační údaje farmaceuta a poskytovatele lékárenské péče, v rámci jehož činnosti farmaceut pacientovi předepsaný léčivý přípravek vydal. Do lékového záznamu mohou nahlížet jak lékař a farmaceut, tak i samotný pacient. Lékař může na údaje v lékovém záznamu nahlížet v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb (kromě lékaře registrujícího poskytovatele zdravotních služeb může nahlížet i ošetřující lékař, lékař v rámci zásahu zdravotnické záchranné služby, urgentního příjmu či lékař lékařské služby první pomoci). 

Obdobně jsou podmínky nahlížení nastaveny i pro farmaceuty, kteří mohou na údaje nahlížet pouze v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb při výdeji léčivých přípravků. Údaje v lékovém záznamu pacienta budou podle novely uchovávány po dobu 5 let. Lékař a farmaceut budou však oprávněnízobrazit záznamy nejdéle za období jednoho roku od jejich vytvoření. V důvodové zprávě však ministerstvo uvádí, že „pomocí svého informačního systému si lékař nebo farmaceut mohou podle potřeby zobrazované období zkrátit“. V současné době však není ani z důvodové zprávy jasné (návrh prováděcího předpisu k dané novele ještě není k dispozici), jakým způsobem by mělo k danému zkrácení doby nahlížení docházet. Z novely pak zároveň není patrné, zda pacient bude oprávněn na své záznamy nahlížet po celou dobu 5 let od jejich vytvoření. Předpokládáme, že ano. 

Ministerstvo v překládací zprávě k dané novele uvedlo: „Díky přístupu k údajům v lékovém záznamu budou předepisující lékaři mít možnost při předepisování zohlednit předchozí nebo i aktuální farmakoterapii daného pacienta a lékař či vydávající farmaceut již nebude odkázán pouze na informace, které mu poskytne pacient.“ Lékový záznam bezesporu představuje základní funkcionalitu, jejímž cílem je zlepšení přístupnosti dat o pacientovi, a to jak poskytovateli zdravotních služeb, resp. lékaři, tak posléze i farmaceutovi. K tomuto je však nutné dodat, že dle současného znění novely (aktuální v době přípravy tohoto článku) je pacient oprávněn vyslovit nesouhlas s možností nahlížet na údaje zobrazující se prostřednictvím jeho lékového záznamu, a to s účinností i pro všechny lékaře a farmaceuty. 

KMVS, advokátní kancelář, s.r.o.