Cookies

Náš web potřebuje pro přizpůsobení obsahu a analýzu návštevnosti váš souhlas. Souhlas vyjádříte kliknutím na tlačidlo "OK". Více informací
Svúj souhlas můžete odmítnout zde.

Infekční nemoci/Cestovní medicína

Nové epidemie starých nemocí na obzoru

19. 6. 2017

Současnou situací na poli infekčních chorob se zabývala mezinárodní konference Epidemie 21. století konaná 11. května v Nemocnici Na Bulovce, která má i statut národního centra pro vysoce nebezpečné nákazy. K diskutovaným tématům patřila minulost a budoucnost infekčních onemocnění, pozornost byla věnována chřipkovým epidemiím, respiračním infekcím, HIV, ale i až dosud nám vzdálenějším nemocem, jakými jsou virus zika či malárie. 
Důraz byl kladen zejména na prevenci a důležitost očkování u chorob, na něž vakcinace již existuje. Zatímco například v proočkovanosti proti spalničkám, i když i ta mírně klesá, patříme stále na přední příčky v Evropě, v očkování proti chřipce jsme v tomto regionu poslední. „Jestli si dnes říkáme, že se nemusíme ničeho bát, obávám se, že zavíráme oči před obrovským problémem, který může přijít. Je evidentní, že jsou státy Evropské unie, do kterých velmi často jezdí čeští turisté, a v těchto státech se nám vracejí infekční onemocnění a choroby, o kterých jsme si mysleli, že je v roce 2017 nebudeme již muset řešit,“ říká europoslankyně Ing. Bc. Kateřina Konečná, která v Evropském parlamentu odpovídá právě za činnost Evropské agentury pro infekční onemocnění. „Právě infekční nemoci jsou obrovským celosvětovým tématem, protože infekce vždy byly, jsou a budou, i když nevíme jaké, ale určitě nás zase nějaká nově zmutovaná bakterie nebo virus překvapí,“ varuje i primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce MUDr. Hana Roháčová, Ph.D. K největším tématům současné infektologie patří i narůstající rezistence bakterií proti antibiotikům. Odborníci se obávají, že v horizontu několika málo let se může stát, že rezistence bakterií bude tak velká, že nebudou schopni ani při znalosti vyvolávajícího agens nemocné léčit. Bránit se tomu lze zejména rozumnou antibiotickou politikou, tedy nenadužíváním antibiotik, ale třeba i používáním bariérových ošetřovacích režimů. 

Aktuální hrozba spalniček 

Za první dva měsíce roku 2017 bylo napříč evropskými zeměmi hlášeno na 1 500 případů spalniček, nejvíce v Itálii, Rumunsku a Německu, ale objevují se i všude tam, kde proočkovanost klesla pod potřebných 95 procent. Počet nových onemocnění přitom nadále narůstá. Co se týká České republiky, poslední čísla ukazují, že do konce dubna se jen v Moravskoslezském kraji nakazilo 78 lidí, mezi nimi 12 zdravotníků. Vzhledem k tomu, že inkubační doba spalniček je deset dní do stadia horeček a 14 dní do stadia vyrážky, není zřejmé, kolik lidí je v inkubační době a kolik dalších případů tedy přibude. „Hlavním důvodem aktuální epidemie spalniček v Evropě je jednoznačně odmítání očkování. Vzhledem k tomu, že jde o tak vysoce nakažlivé onemocnění, předpokládáme další rozšíření epidemie. Navíc lidé hodně cestují, nikdo z nás tak nemůže být před touto infekcí uchráněn,“ varuje primářka Roháčová, která připomíná, že očkování je jedním z největších výdobytků civilizace a vyjádření některých rádoby odborníků, že nemusíme očkovat, protože některé nemoci zde již nemáme, označuje za naprosto mylné. Podle SZÚ, který vede statistická data o proočkovanosti, se v Česku díky povinnému očkování podařilo významně eliminovat řadu infekcí. To však na druhou stranu vedlo i k tomu, že se jich lidé přestali obávat. Nyní podceňují prevenci a s tím upadá i zájem o očkování. Před spalničkami jako před vysoce nakažlivou nemocí přitom varuje i WHO, podle níž jsou komplikace tohoto onemocnění mnohem častější, než se předpokládalo. „Přesto odpůrci očkování dál trvají na tom, že očkování je zbytečné. S tím rozhodně nemohu souhlasit. Jde o čistý hazard se zdravím i se životem,“ dodává prim. Roháčová. Obdobně jako v roce 2014, kdy se v ČR nakazilo spalničkami 221 lidí, nejvíce od roku 2000, byla podle Roháčové i letos prvotní nákaza přivezena ze zahraničí. „Nepředpokládáme, že by se nemoc nějakým způsobem u nás významně rozšířila, kolektivní imunita je pořád ještě vysoká. S poklesem proočkovanosti by ten problém ale mohl nastat,“ varuje primářka. Zatímco podle SZÚ dosahovala proočkovanost proti spalničkám v roce 2012 ještě 98,5 procenta, ke konci roku 2015 to bylo již jen 93,5 procenta. Přitom odborníci varují, že větší epidemie mohou vznikat tam, kde proočkovanost klesne pod 95 procent. Míra proočkovanosti proti spalničkám u nás závisí na ročníku dítěte. A i když bohužel mírně klesá, stále ještě podle vyjádření přítomných díky tomu, že ze zákona máme toto očkování povinné, dosahujeme ve srovnání s okolními státy jedné z nejvyšších úrovní proočkovanosti proti tomuto onemocnění. 

Enormní nárůst importovaných infekcí 

Celosvětově dochází jednoznačně k nárůstu počtu cestovatelů a v posledních letech i lidí jezdících do klimaticky a epidemiologicky rizikových oblastí za prací. „Máme zde poměrně velký problém, že se k nám vrací velká část pracovníků, kteří byli do tropických zemí vysláni na služební cestu. Firmy jim mnohdy nekontrolují ani nehradí očkování,“ připomíná aktuální situaci MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Jak ukazuje na příkladu ze zahraničí, ne všichni zaměstnavatelé jsou k této problematice neteční. Například firma Shell u svých zaměstnanců dokonce kontroluje koncentraci antimalarik v moči, aby se ujistila, že zaměstnanci doporučená antimalarika opravdu užívají, čímž chce předejít obrovským nákladům, kterým by byla vystavena, kdyby zaměstnanec malárií onemocněl. Obdobně motivují některé firmy k preventivnímu očkování např. v případě chřipky, kdy proplácejí nemocenskou jen očkovaným zaměstnancům. Mezi nejčastější zdravotní potíže po návratu z rizikových oblastí patří průjmy, horečnaté stavy a kožní obtíže. Jak ale MUDr. Trojánek zdůrazňuje, v roce 2016 byl zaznamenán enormní nárůst počtu případů horečky dengue (123 v celé ČR, 60 v Nemocnici Na Bulovce). Tam také v loňském roce diagnostikovali 20 případů horečky zika, dva případy horečky chikungunya a zároveň dosud nejvíce případů nejzávažnější tropické infekce – malárie (19). V celé ČR bylo pak léčeno 38 nemocných s tímto závažným onemocněním. „Malárie je cestovateli, a bohužel někdy i lékaři, velmi podceňována. Tropická malárie je u neimunitního jedince závažná, pokud je neléčená, může být i smrtelná,“ varuje MUDr. Trojánek. Jak doplňuje prim Roháčová, v minulém roce měli na klinice dva případy úmrtí na malárii a bohužel zaznamenávají značný nárůst komplikovaných případů. 

Důvod je prostý, pacienti velmi často podceňují horečku po návratu z exotických zemí a přicházejí k lékaři pozdě. Situaci by přitom podle lékařů mohla pomoci lepší osvěta, na které by se měly podílet i cestovní kanceláře. Ty by měly automaticky turisty cestující např. do jihovýchodní Asie, Oceánie či subsaharské Afriky informovat o rizicích nebo jim poskytnout alespoň odkaz, kde si mohou potřebné údaje zjistit. „Právě loni jsme měli případ mladé ženy, která odjela do malarické oblasti Afriky na svatební cestu. Vrátila se bohužel s těžkou tropickou formou malárie, na kterou zemřela. Když se později řešilo, proč se nezajistila prevence, odpověď zněla, že mysleli, že stačí repelenty, protože když si je koupí v Německu, budou fungovat a nic se nestane,“ připomíná případ z nedávné praxe prim. Roháčová. Základní ochranou při cestování do rozvojových zemí je očkování proti hepatitidě A a B a břišnímu tyfu. Lékaři ale doporučují se před cestou poradit s odborníky, kteří mohou doporučit ochranu na míru. Je totiž řada infekcí, které preventabilní nejsou nebo před nimi neochrání očkování. Ze stovek infekcí lze vakcinací předcházet jen několika desítkám. Např. v případě cesty do oblastí s výskytem malárie lékaři předepisují preventivně antimalarika. „V našem systému jsme si navykli, že to vše za nás někdo, vesměs stát, vyřeší, že to za nás někdo naplánuje, pozve nás na očkování, později na přeočkování a vše za nás hlídá a kontroluje. Největší problém vidím především v našich hlavách, jde zde ale o naši vlastní zodpovědnost. Nic jiného než obrovská informační kampaň nám zde nepomůže,“ je přesvědčena europoslankyně Konečná. 

Zdroj: MT