Cookies

Náš web potřebuje pro přizpůsobení obsahu a analýzu návštevnosti váš souhlas. Souhlas vyjádříte kliknutím na tlačidlo "OK". Více informací
Svúj souhlas můžete odmítnout zde.

Erektilní dysfunkce

Tadalafil – moderní léčba erektilní dysfunkce

5. 2. 2018

Lékový profil přípravku Tadalafil Teva, tablety 20 mg

Indikace: Léčba erektilní dysfunkce u dospělých mužů. K dosažení účinku tadalafilu v léčbě erektilní dysfunkce je nezbytné sexuální dráždění. 

Dlouhodobý účinek 

Užívá se minimálně 30 minut před plánovaným stykem. Začíná se s užíváním 10 mg (polovina tablety), pokud se nedostaví požadovaný efekt, lze užít najednou 20 mg (po poradě s lékařem). Účinnost přetrvává až 36 hodin. Přípravek Tadalafil Teva, tablety 20 mg, není určen ke každodennímu užívání. Doporučený způsob užití je „on demand“ – v případě potřeby (obden, dvakrát týdně, před stykem). Účinek není ovlivněn jídlem.  Účinky přípravku Tadalafil Teva, tablety 20 mg nejsou ovlivněny konzumací jakéhokoli jídla a ani u pacientů nad 65 let není potřeba upravovat dávku. Před předpisem přípravku Tadalafil Teva, tablety 20 mg se prosím seznamte se souhrnem údajů o přípravku (SPC). 

Definice erektilní dysfunkce (ED)  

Dlouhodobě trvající neschopnost dosáhnou nebo udržet erekci vedoucí k uspokojivé sexuální aktivitě obou partnerů. 

Jak je ED častá?  

Mezi muži nad 50 let se vyskytuje u více než poloviny populace, ale není vzácná také u mladších mužů. Ukazuje se, že potíže s erekcí měla alespoň dočasně během života většina mužů. Podle některých publikovaných studií je věkové kategorii mužů mezi 50–80 lety 85 % mužů sexuálně aktivních, 50 % mužů v této skupině udává problémy s erekcí a 10 % udává kompletní ztrátu erekce. (1-12) 

Je ED nebezpečná? 

Erektilní dysfunkce snižuje kvalitu života obou partnerů, a to nejen v sexuální oblasti, ale i v dalších oblastech soužití. Mužské sexuální poruchy jsou až v jedné třetině příčinou poklesu ženské sexuální touhy, ve 20 % snižují vzrušení a ve 20 % jsou příčinou dysfunkčního orgasmu ženy. Erektilní dysfunkce může být příčinou sníženého sebevědomí, deprese, poruch spánku a dalších psychosomatických potíží. (1-12) 

Proč se zajímat o kvalitu intimního života pacientů?  

Erekce je ukazatelem zdravého endotelu. Erektilní dysfunkce může být první známkou klinicky němých, nicméně závažných onemocnění, jako jsou ischemická choroba srdce a systémová ateroskleróza. Společným jmenovatelem ICHS a poruch s erekcí je endoteliální dysfunkce. Stupeň ED je současně indikátorem závažnosti ICHS. Dvě třetiny pacientů s ICHS v minulosti trpěli ED: 60 % pacientů s ICHS má ED a naopak 40 % pacientů s ED má ICHS. (14) Riziko vzniku srdeční příhody v následujících 10 letech 1,3-1,6x vyšší u pacientů s ED (13). Pozornost je třeba věnovat zvláště u mladých mužů do 40 let s ED, jelikož v jejich případě je sedminásobný výskyt ICHS (15). Průměrná doba mezi začátkem ED a postižením koronárních tepen dosahuje 39 měsíců (2–5 let), můžeme proto konstatovat, že problémy s erekcí řadíme mezi časné markery ICHS (14). U části pacientů je ED důsledkem nežádoucích účinků užívaných léků. Dalším důvodem, proč by měl lékař po ED aktivně pátrat, je kvalita života pacientů. Pacienti s ED se zpravidla stydí o svém problému hovořit, ale je-li jim nabídnuta pomocná ruka, často se chytí. Lékař má možnost nabídnout svému pacientovi účinnou léčbu ED. 

Výsledky ankety, zda lékaři hovoří o ED 

Přes 86 % mužů (z celkového počtu 160) uvedlo, že se jich lékař NIKDY nezeptal na kvalitu sexuálního života. Pouhých 4,5 % se osmělilo zeptat a byli odkázáni na jiného odborníka. Aktivně o sexuálním životě komunikuje pouhých 13,5 % praktických lékařů.* *Anketa proběhla na webovém portálu FaceStar v roce 2014 a účastnilo se jí více než 200 mužů.

Dalším důvodem, proč o ED pátrat, je psychicky podmíněná nedostatečná účinnost farmakologické léčby (hypertenze, diabetu, dyslipidemie) jednak pro dlouho trvající stres pro ED (pocit selhání), tak pro zhoršenou adherenci k léčbě. 

Zdroje:

  1. Feldman HA et al. J Urol. 1994; 151: 54-61.
  2. McKinlay JB. J. Impot. Res. 2000; 12(suppl 4): S6-S11.
  3. Thomas JA. The Japanese Journal of Pharmacology 2002; 89(2): 101-112.
  4. Hernández-Fernández C, et al. Actas Urol Esp 2004; 28(4): 290-297.
  5. Martínez-Jabaloyas JM, et al. Urol Int. 2010;84(4):407-12.
  6. Roehrbohn GC, et al. European Urology 2010; 57: 123-131.
  7. Ponholzer et al.European Urology 48 (2005) 512–518.
  8. Gonzalez Juanatey JR, et al. Disponible en: http://dialnet.unirioja.es/servlet/articulo?codigo=2923092.
  9. Kloner K. Int J Imp Res 2007; 19(3): 296-302.
  10. Mas M. Rev Int Androl. 2005;3(1):13-30.
  11. Ricci E, et al. International Journal of Impotence Research 2003; 15: 221-224.
  12. Merino MJ, Garcia Plazaola M. Disponible en : http://www.documentacion.aen.es/pdf/revista-aen/1995/revista-54/04-antidepresivos_y_disfunciones_sexuales.pdf
  13. Šrámková T. Poruchy sexuality u somaticky nemocných a jejich léčba. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013, s. 78, 82.
  14. Kriston L, Gunzler C, Agyemang A, Bengel J, Berner MM; SPARK Study Group. Effect of sexual function on health-related quality of life mediated by depressive symptoms in cardiac rehabilitation: findings of the SPARK project in 493 patients. J Sex Med. 2010;7:2044-2055.
  15. Chew KK, Finn J, Stuckey B, et al. Erectile dysfunction as a predictor for subsequent atherosclerotic cardiovascular events: findings from a linked-data study. J Sex Med. 2010; 7(1):192-202.