Cookies

Náš web potřebuje pro přizpůsobení obsahu a analýzu návštevnosti váš souhlas. Souhlas vyjádříte kliknutím na tlačidlo "OK". Více informací
Svúj souhlas můžete odmítnout zde.

Alergie a astma

Adherence je alfa i omega úspěšné terapie

22. 2. 2017

Journal of Allergy and Clinical Immunology: In Practice uveřejnil v polovině roku 2016 práci Bruce G. Bendera (Denver, USA) a kolegů, kteří se snažili zhodnotit adherenci k léčbě u pacientů starších 12 let s astmatem a chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Práce nese název Komparativní analýza perzistence u pacientů s astmatem a CHOPN, kteří se léčí AirFluSal Forspiro nebo kombinační terapií Seretide Diskus salmeterol/fluticason propionát. 

Premisami analýzy byly tři otázky:

  • Co víme o této problematice? Přestože je dostupná účinná léčba jak pro astma, tak pro CHOPN, nízká adherence k léčbě je příčinou špatných klinických výsledků, a to včetně přítomnosti příznaků, které snižují kvalitu života, zvyšují počet exacerbací, hospitalizací a zvyšují mortalitu.
  • Co se z této práce dozvíme? Perzistence v léčbě prvouživatelů kombinace salmeterol/fluticason propionát je suboptimální. Svůj podíl na této skutečnosti může mít i inhalátor.
  • Jak může tato studie ovlivnit současná doporučení pro léčbu astmatu a CHOPN? Tato nová data poskytují základy pro další výzkum k lepšímu porozumění perzistenci k léčbě a pro vývoj strategie, jak nedostatečnou perzistenci zlepšit.

Analýza v kostce 

Nízká adherence k inhalační léčbě je příčinou špatných klinických výsledků u pacientů s astmatem a CHOPN. Přestože adherence k léčbě je předmětem zájmu, léčbu stále předčasně ukončuje vysoký počet nemocných. Bude‑li se pacientům věnovat větší pozornost, aby v léčbě přetrvali, zlepší se i klinické výsledky. Tento výše uvedený předpoklad byl i důvodem provedení analýzy, která porovnávala setrvání v léčbě u nemocných léčených kombinací salmeterol/fluticason propionát (50 μg/500 μg v jedné dávce) buď v přípravku AirFLuSal Forspiro, nebo Seretide Diskus. Studie porovnávala retrospektivní anonymizovaná data z velké lékárenské německé databáze. Nemocní, jimž byl předepsán AirFluSal Forspiro, byli randomizovaně přiřazeni k pacientům léčeným Seretide Diskus. Obě skupiny byly totožné v kritériích pohlaví a věk a dohromady čítaly 11 774 pacientů starších 12 let s diagnózami asthma bronchiale a CHOPN. Výsledky ve dvanáctém měsíci sledování svědčí o tom, že perzistence na AirFLuSal Forspiro byla dvojnásobná než na Seretide Diskus (0,229 vs. 0,105; p = 0,01). Adherence v obou skupinách léčby nebyla vysoká, avšak u AirFluSal Forspiro byla významně vyšší. AirFluSal Forspiro bylo navrženo tak, aby jeho obsluha byla intuitivní a nečinila nemocným potíže. 

Podrobnosti o komparativní analýze 

Mezinárodní společnost pro farmakoekonomiku a klinický výzkum (ISPOR) definuje adherenci jako dobu, po niž užívá nemocný lék předepsaným způsobem a v doporučených dávkách. Perzistence v léčbě je podle ISPOR doba od počátku léčby k jejímu ukončení. Špatná perzistence v léčbě je hlavním důvodem nedostatečných léčebných výsledků u astmatu a CHOPN. Z literárních údajů vyplývá, že 43 procent pacientů s astmatem ukončí preventivní léčbu. Další studie ukazuje, že pro druhý recept na salmeterol/fluticason v léčbě CHOPN si přišlo jen 41 procent nemocných v dvanáctiměsíčním období sledování (n = 5 504). Adherence klesá s časem a po dvanácti měsících léčby CHOPN pokračovalo v terapii devět procent nemocných. Důvody nedostatečné adherence k léčbě astmatu a CHOPN jsou komplexní: absence příznaků, nejasnosti kolem užívání a potíže s ovládáním inhalátoru. Proto bylo navrženo několik rozdílných inhalačních systémů ve snaze co nejvíce usnadnit manipulaci s inhalátorem, což umožňuje pacientům zvládnout správnou inhalační techniku. Data pro tuto analýzu byla získána z německé lékárenské databáze provozovatele „INSIGHT Health“, která sdružuje údaje ze 400 německých lékáren (20 procent všech lékáren v Německu). Hodnocení zahrnovalo 5 887 pacientů, kteří používali AirFluSal Forspiro, a 5 887 nemocných, kteří inhalovali z Seretide Diskus. Po šestém měsíci užívání se skupiny začaly signifikantně lišit. Ve dvanáctém měsíci lék užívalo 22,9 procenta nemocných ve skupině AirFluSal Forspiro, zatímco v druhé skupině, která používala Seretide Diskus, jen 10,5 procenta. Rozdíl je statisticky významný. Průměrná doba perzistence byla u AirFluSal Forspiro 149,9 dne a u Seretide Diskus 134,2 dne. Význam této studie spočívá především v tom, že se nejedná o designovanou studii s vybranými pacienty, ale o studii z reálné klinické praxe. Protože šlo o anonymizovaná lékárenská data, není možné doložit účinnost léčby, nežádoucí účinky a další klinické informace. Studie byla zaměřena jen na porovnání adherence a perzistence ve dvou komparativních skupinách. Obecně nízkou adherenci k inhalační léčbě opakovaně prokazují již předchozí studie, které byly provedeny v Severní Americe. Data z kanadské databáze udávají též nízkou adherenci k léčbě: dvanáctiměsíční užívání dokončilo pět až dvacet procent pacientů s CHOPN. Závěrem autoři udávají, že tato analýza by měla být prvním počinem přesné kvantifikace adherence a perzistence; na základě výsledků by měly odborné společnosti připravit postupy, které povedou k zlepšení obou parametrů. 

MĚLI BYSTE VĚDĚT...Compliance, adherence, perzistence 

Dodržování léčby – compliance je často nazývána adherencí k léčbě. Ve skutečnosti se však compliance skládá z adherence a perzistence. Adherence je schopnost užívat doporučené denní dávky léku a lze ji vyjádřit v procentech počtu dávek využitých v určitém časovém úseku. 

Perzistence je počet dnů od zahájení do přerušení léčby. Nemocný má většinou dobrou compliance k léčbě akutních nemocí; je schopen pravidelně užívat léky proti bolesti nebo antibiotika proti infekci, která mu působí potíže. Dodržování celoživotní léčby u chronických nemocí, které jsou většinou bezpříznakové, je však velmi obtížné. Compliance k nefarmakologické a farmakologické léčbě závisí na mnoha faktorech: na osobnosti a inteligenci nemocného, na úrovni edukace ze strany lékaře, na denním počtu tablet, na složitosti dávkovacího schématu, na účinnosti léčby a jejích nežádoucích účincích aj.

Publikováno: Medicína po promoci 3/2013 | Autor: Prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.