Blíží se dostupnější péče o dlouhodobě nemocné pacienty?

Všichni občas býváme nemocní. V případě závažnějšího onemocnění, kdy jsme odkázáni na celodenní pomoc našich blízkých, lze využít některou z dávek ošetřovného nebo dlouhodobého ošetřovného. A právě v souvislosti s tzv. dlouhodobým ošetřovným je třeba upozornit na novelu zákona o nemocenském pojištění, která se dotkne jak této dávky, tak zároveň i dávky otcovské poporodní péče (tzv. otcovské). Předmětná novela úspěšně prošla legislativním procesem a níže popsané změny vstoupí v účinnost se začátkem nadcházejícího roku.

Účelem dlouhodobého ošetřovného je především zajištění ošetřování osob vyžadujících celodenní péči, jako jsou například onkologicky nemocní či pacienti v paliativní péči nebo v konečné fázi života. Pečujícím osobám náleží za splnění určitých podmínek hmotné zajištění dávkou nemocenského pojištění. Nejen praxe posledního roku a půl však ukázala, že v současné době na dávku většina žadatelů bohužel nedosáhne. Zásadní překážku tvoří především nynější povinnost sedmidenní hospitalizace pacienta, která pro přiznání dávky nezbytná. Dle statistik však činí průměrná doba hospitalizace pouhých pět dní, a tudíž se podmínka v podobě sedmidenní hospitalizace zdá jako bezpředmětná. Jako negativum je v praxi vnímána i skutečnost, že příslušnou dávku může doporučit jen lékař v rámci lůžkové péče.

Praxe v oblasti čerpání dlouhodobého ošetřovného by se ale měla s příchodem nového roku zásadním způsobem změnit. O dlouhodobé ošetřovné bude nově možné požádat už za předpokladu, kdy nemocný pobýval v zařízení lůžkové péče alespoň čtyři kalendářní dny (včetně dne příjmu i dne propuštění). Nově pak bude možné podat žádost během osmi dnů po skončení hospitalizace, zatímco nyní je nutné podat žádost nejpozději v den jejího ukončení. Podmínka předcházející hospitalizace pak vůbec nebude platit u osob vyžadujících celodenní dlouhodobou péči, u nichž byl konstatován inkurabilní stav s potřebou poskytování paliativní péče a dlouhodobého ošetřování v domácím prostředí. S ohledem na skutečnost, že v takovém případě není hospitalizace vždy nezbytná (např. pokud chce pacient dožít doma), bude o inkurabilním stavu a potřebě celodenní péče moci rozhodovat i ošetřující lékař. V nespolední řadě je třeba zmíni,t, že podle současné právní úpravy je ošetřovné až na výjimky poskytováno pouze při splnění podmínky soužití ošetřující a ošetřované osoby ve společné domácnosti (nemusí však jít o příbuzné). Novela proto rozšiřuje okruh osob, které mohou ošetřovné čerpat. Nárok může vzniknout nejen těm, kteří žijí s ošetřovaným ve společné domácnosti, ale i dalším blízkým pečujícím osobám. Na ošetřovné tak dosáhnou jak rodiče nebo sourozenci sdílející s ošetřovaným společnou domácnost, tak kupříkladu teta, strýc či vzdálenější příbuzní, u nichž není v drtivé většině případů podmínka v podobě sdílené domácnosti splněna.

Další oblastí, jíž se novela dotýká, je úprava otcovské. Ta bude ze současného jednoho týdne prodloužena rovnou na dvojnásobek, tj. čtrnáct dní, a její čerpání bude flexibilnější. V případě, kdy bylo dítě hospitalizováno v období prvních šesti týdnů svého života, si totiž otec bude moci vybrat, jestli bude dávku čerpat v prvních šesti týdnech po narození dítěte, nebo až v šesti týdnech poté, co bude jeho potomek propuštěn z nemocnice.

KMVS, advokátní kancelář, s.r.o.