Hypercholesterolémie

Dědičnost lipidů – je to vše jen o genetice?

5. 1. 2022

Dědičnost lipidů – je to vše jen o genetice?

Na téma dědičnosti, a to ve vztahu k lipidovému spektru, promluvil na 25. kongresu o ateroskleróze doc. MUDr. Bronislav Vohnout, Ph.D., prezident Slovenské asociácie aterosklerózy (SAA).          

                           

Dědičnost lze chápat jako vyjádření toho, jak se interindividuální rozdíly v genech podílejí na odlišnostech v různých klinických charakteristikách nebo onemocněních. Je to v zásadě statistický koncept, který vyjadřuje, jak velká variace v určitém parametru je ovlivněna genetickou variabilitou. 

Na téma dědičnosti, a to ve vztahu k lipidovému spektru, promluvil na 25. kongresu o ateroskleróze doc. MUDr. Bronislav Vohnout, Ph.D., prezident Slovenské asociácie aterosklerózy (SAA). Doplnil, že odhady podílu dědičnosti bývají specifické pro každou konkrétní populaci v daném prostředí a mohou se během času měnit a lišit se mezi různými populačními skupinami. Dědičnost se posuzuje na škále od 0 do 1. Čím blíže nule, tím větší vliv na variabilitu parametrů či onemocnění mají environmentální faktory (a faktory genetické mají jen malý vliv), zatímco čím blíže jedné, tím více je variabilita sledovaného parametru ovlivněna genetickými rozdíly. „Na druhou stranu víme, že většina komplexních onemocnění je dána kombinací environmentálních a genetických faktorů.

Dědičnost neurčuje, na kolik procent je parametr ovlivněn genetickými faktory. Když máme dědičnost např. 0,7, pak nám tento údaj říká jen to, že 70 procent variability parametru v populaci je způsobeno genetickými rozdíly mezi sledovanými osobami,“ vysvětlil doc. Vohnout a pokračoval, že dědičné také neznamená familiární. Různé parametry nebo onemocnění se totiž můžou klastrovat i mezi členy jedné rodiny. Klastr může být ovlivněn různými faktory, nejen genetikou samotnou, ale může se uplatňovat životospráva, vzdělání nebo faktory vnějšího prostředí.

Docent Vohnout připomněl vlastní data ze studie MOLI-FAMILY (Vohnout B, et al. Nutr Metab Cardiovasc Dis 2011). Tato práce byla zaměřena na zhodnocení genetických determinant rizika aterotrombózy u třígeneračních rodin. Studie zahrnula téměř 750 subjektů z 52 rodin (v průměru připadalo 14,4 subjektu na jednu rodinu) a celkem 409 sdílených domácností. Z celkového počtu 52 rodin bylo 29 rodin kontrolních a ve 23 rodinách byl zdokumentován předčasný výskyt infarktu myokardu. Dědičnost se posuzovala pomocí tzv. variance-components analýzy v softwaru SOLAR. V rámci analýzy se rozdělovala samotná dědičnost (h2), která je fenotypovou variabilitou a je způsobena genetickým efektem, a tzv. household effect (c2) neboli efekt sdílení domácnosti, tedy proporce celkové variability lipidového parametru, která je podmíněna sdílením jedné domácnosti.

Z lipidových parametrů byl sledován celkový cholesterol, LDL-C, HDL-C a AIP (aterogenní index plazmy). „Ukázalo se, že zde prakticky nebyl žádný efekt sdílení environmentálních rizikových faktorů v rodinách. Variabilita byla v padesáti procentech podmíněna genetickou komponentou. Trochu jinak tomu bylo u triglyceridů a glykemie – tam se household efekt na variabilitě statisticky významně podílel. Možným vysvětlením jsou například společné stravovací návyky,“ uvedl doc. Vohnout.

Stejné nebo podobné cíle sledovaly i jiné práce. Např. Nowak-Goettl et al. (Environ Health Perspect 2008) sledovali na velké populaci, do jaké míry se na variabilitě lipidových parametrů podílí genetické a vnější faktory. Není asi překvapením, že u Lp(a) to byla z naprosté většiny genetika, u celkového cholesterolu měl household efekt vliv asi z 16 %. Jiná práce zase ukázala, že větší vliv měl household efekt v případě HDL-C. Další studie, provedená v různých zemích u dvojčat (Beekman et al. Twin Research 2002), ukázala, že různé environmentální faktory se různým způsobem podílejí na variabilitě lipidových fenotypů.

Lze shrnout, že dědičnost je důležitá pro pochopení komplexních stavů či chorob s multifaktoriálním pozadím – dědičnost dokáže naznačit relativní vliv genetiky (nature) a prostředí (nucture) na komplexní stavy či choroby. Vliv genetiky a prostředí (včetně sdílených environmentálních faktorů) byl sledován i pro různé lipidové parametry a ukázalo se, že genetika se v této oblasti podílí asi na jedné polovině variability a vliv sdílených environmentálních faktorů je nejednoznačný. Zásadní pro interpretaci poznatků je, že odhadovanou dědičnost lze vždy aplikovat jen na konkrétní populaci v konkrétním prostředí.

Zdroj: Kapitoly online