Cookies

Náš web potřebuje pro přizpůsobení obsahu a analýzu návštevnosti váš souhlas. Souhlas vyjádříte kliknutím na tlačidlo "OK". Více informací
Svúj souhlas můžete odmítnout zde.

Právní aktuality

Jeden vedoucí lékárník pro více lékáren?

29. 8. 2024

V současné době platí pravidlo, že poskytovatel lékárenské péče (provozovatel lékárny) je povinen mít pro každou lékárnu samostatně ustanoveného tzv. vedoucího lékárníka. Jedná se o osobu, která musí splňovat podmínky specializované způsobilosti farmaceuta a která je v rámci výkonu funkce vedoucího lékárníka odpovědná za to, aby zacházení s léčivy v příslušné lékárně bylo vždy v souladu se zákonem o léčivech. Současně je nutné, aby byl v lékárně po celou dobu jejího provozu přítomen buď přímo vedoucí lékárník, anebo případně jím pověřený farmaceut.

Zastupitelstvo Jihočeského kraje nyní v rámci boje s neustálým zhoršováním dostupnosti lékárenské péče v odlehlých regionech přistoupilo k poměrně netradičnímu kroku v podobě předložení novely zákona o léčivech. Ta by měla zavést pravidlo, které by v určitých případech připouštělo výkon funkce vedoucího lékárníka tou samou osobou pro více než jednu lékárnu. Konkrétně by měla být aplikace této výjimky možná v případech, kdy je délka provozní doby lékárny v rámci jednoho týdne kratší než stanovená týdenní pracovní doba (tj. 40 hodin). Jedna osoba by tak mohla být ustanovena jako vedoucí lékárník pro více lékáren, a to za předpokladu, že by provozní doba všech těchto lékáren v součtu nepřesahovala stanovenou týdenní pracovní dobu daného lékárníka. Princip tohoto návrhu vychází z předpokladu, že v takovýchto případech není vedoucí lékárník vytížen „na maximum“ v rámci své týdenní pracovní doby, kterou provozní doba lékárny pokryje pouze částečně. V této souvislosti je nutné podotknout, že některé lékárny v menších městech opravdu operují mnohdy jen několik málo hodin denně.

Navržená změna by tak měla usnadnit situaci poskytovatelům lékárenské péče provozujícím lékárny na malých městech a v odlehlých regionech, a současně by měla představovat alespoň částečné řešení nedostatku odborných farmaceutických pracovníků. Tím by rovněž mohlo dojít k jistému „zatraktivnění“ provozu menších lékáren se zkrácenou pracovní dobou. Hlavním zastřešujícím cílem novely je rozšíření dostupnosti lékárenské péče v místech, z nichž i malé lékárny pomalu, ale jistě mizí a jejichž provozovatelé přesouvají oblast své působnosti do lukrativnějších míst v okolí větších měst. 

Do budoucna bude určitě zajímavé sledovat legislativní proces dané novely, a to již jen z toho důvodu, že návrh nijak nepracuje s možným překrytím provozních dob jednotlivých lékáren. Současná právní úprava bezesporu míří na to, aby byl vedoucí lékárník v lékárně přítomen v co možná největším možném rozsahu. Je otázkou, zda by tento cíl nebyl v případě výkonu funkce vedoucího lékárníka pro více lékáren, jejichž provozní doby se vzájemně překrývají, neakceptovatelným způsobem narušen.

KMVS, advokátní kancelář, s.r.o.