Cookies

Náš web potřebuje pro přizpůsobení obsahu a analýzu návštevnosti váš souhlas. Souhlas vyjádříte kliknutím na tlačidlo "OK". Více informací
Svúj souhlas můžete odmítnout zde.

Klidový energetický výdej – jak si ho nesnížit?

19. 7. 2019

Pacienti obezitologické ambulance se často dotazují, jaký má být jejich denní energetický příjem ze stravy, aby dosáhli redukce hmotnosti. Odpověď na tuto otázku bohužel není jednoduchá ani jednoznačná. Optimální energetický příjem v rámci redukčního režimu nelze pro konkrétního člověka přesně stanovit. K jeho určení bychom totiž museli znát celkový výdej energie za den a ten je u každého z nás odlišný a obtížně zjistitelný.

Celkový denní výdej energie je ovlivněn řadou faktorů a tvoří ho 3 základní složky:

  1. Bazální resp. klidový výdej energie
  2. Výdej energie fyzickou aktivitou
  3. Termický efekt potravy

Termický efekt potravy je energie, kterou náš organismus musí vynaložit na zpracování přijaté potravy (trávení, vstřebávání, přeměna a skladování živin). Tvoří nejmenší část (přibližně 10 %) celkového výdeje energie. Výdej energie fyzickou aktivitou probíhá při jakékoliv aktivitě, tedy nejen při cvičení, ale i při běžných denních činnostech (pohyb v domácnosti, vaření, uklízení, přesun do zaměstnání a zpět domů, nákupy apod.). I přes značný pokrok v technologiích monitorujících pohybovou aktivitu (krokoměry, sporttestery) není možné přesně vypočítat energii vydanou při fyzické aktivitě za celý den. Bazální/klidový výdej energie je energie, kterou náš organismus musí každý den vynaložit na udržení všech základních životních funkcí (činnost mozku, srdce, plic a dalších orgánů). Hlavní faktor určující velikost bazálního/klidového výdeje energie je množství aktivní tělesné hmoty (kosterní svalovina a orgány), vliv má dále činnost nervové soustavy a působení hormonů. Obézní pacienti mají kromě zmnožené tukové tkáně také přirozeně více svalové hmoty, klidový výdej energie je u nich tedy vyšší než u štíhlých osob. Jak už bylo zmíněno, v běžné praxi nelze přesně určit velikost žádné ze tří výše popsaných složek celkového výdeje energie. Není tedy ani možné stanovit optimální energetický příjem pro konkrétního jedince.

JAK ZABRÁNIT ZTRÁTĚ SVALOVÉ TKÁNĚ PŘI DIETĚ?

Správně nastavená, a tedy dlouhodobě udržitelná redukční dieta je taková, při níž není denní energetický příjem nižší než hodnota klidového výdeje energie. Ta totiž vede ke kýženému cíli, tedy k postupnému úbytku tukové tkáně, nikoliv však ke ztrátě aktivní tělesné hmoty (svalu). Ke ztrátě svalové tkáně při dietě dochází v důsledku adaptace organismu na příliš nízký energetický příjem dosahující pod hodnotu klidového výdeje energie. Ztráta aktivní tělesné hmoty v rámci redukčního režimu je nežádoucí jev, jelikož o kvalitě našeho života rozhoduje právě množství svalové tkáně resp. naše zdatnost. Ztráta svalu a adaptace organismu hrozí u všech „zázračně“ fungujících (módních) redukčních diet, které slibují rychlý a výrazný úbytek na váze. Tento krátkodobý „úspěch“ je kromě pocitů hladu a nespokojenosti vykoupen tím, že si náš organismus na nízký příjem energie postupně zvyká. Po skončení takové diety zpravidla dochází k postupnému návratu ke všem původně zakázaným potravinám, a tedy k pozvolnému navyšování energetického příjmu. V konečném důsledku přichází nechvalně známý jo-jo efekt – opětovný nárůst hmotnosti.

JAK ZJISTIT VELIKOST KLIDOVÉHO VÝDEJE ENERGIE?

K zjištění hodnoty klidového výdeje energie se v praxi často používá rovnice Harrise- Benedicta, která kalkuluje s údajem o pohlaví, výšce, věku a hmotnosti jedince. Výsledky výpočtu jsou však velmi nepřesné, zvláště u obézních osob, proto není vhodné u nich na tuto ani jinou rovnici spoléhat. Jedinou metodou schopnou přesně určit hodnotu klidového výdeje energie je nepřímá kalorimetrie, která je založena na měření spotřeby kyslíku v klidových podmínkách. Tuto metodu bohužel nemůžeme pro její časovou a finanční náročnost využívat u všech pacientů při zahajování redukčního režimu. Jedná se spíše o metodu výzkumnou, která nám přináší představu o tom, kolem jakých hodnot se klidový výdej energie obézních pacientů pohybuje. Z výsledků měření vyplývá, že klidový výdej energie u obézních žen je minimálně 6000 kJ/den a u obézních mužů 8000 kJ/den. Redukční energetický příjem by tedy měl vždy dosahovat nad tato čísla, jelikož je důležité mít energii také pro pravidelnou pohybovou aktivitu, bez které se žádný redukční režim neobejde. Redukční režim by měl být založen na individuálním rozebrání pacientova stravovacího, pohybového a celkového denního režimu. Klíčová je analýza dobře zapsaného jídelníčku. Cílem je postupná změna jídelních návyků vedoucí nejen k redukci hmotnosti, ale i k jejímu následnému udržení. 

Mgr. Aneta Sadílková 

Zdroj: Obesity-news.cz