Cookies

Náš web potřebuje pro přizpůsobení obsahu a analýzu návštevnosti váš souhlas. Souhlas vyjádříte kliknutím na tlačidlo "OK". Více informací
Svúj souhlas můžete odmítnout zde.

Alergie a astma

Kongres Evropské respirační společnosti 2016

22. 2. 2017

Londýnské multifunkční centrum ExCeL doslova praskalo ve švech pod náporem dvaadvaceti tisíc pneumologů a dalších odborníků, kteří se zajímají o problematiku onemocnění dýchacích cest a plic. Nelze ani vyjmenovat všechna témata, která zde byla podrobně diskutována. Kromě vybraných sympozií přinášíme v bodech, co nás na kongresu ERS 2016 zaujalo.

  • Respirační medicína je jedním z nejpodceňovanějších oborů, přestože respirační onemocnění od nejbanálnějších až po smrtelná patří k nejčastějším.
  • Životy a zdraví obyvatel Země jsou ohroženy znečištěním vzduchu (doprava, průmysl) a kouřením.
  • Také respirační medicína spěje k personalizaci: u astmatu i CHOPN rozlišujeme již jejich odlišné podoby (fenotypy), na nichž se podílejí jak genetika a epigenetika, tak životní prostředí.
  • Základy respiračního zdraví a chorob se formují již v nitroděložním životě. Není vyloučeno, že novorozenci mohou mít astma.
  • Existuje vůbec ACOS (překryv astmatu a CHOPN)?
  • Principem CHOPN není zánět, jak se donedávna soudilo, ale urychlené stárnutí plicních tkání.
  • Klíčovou roli v rozvoji jak astmatu, tak CHOPN mohou hrát mitochondriální změny a změny v mitochondriálním metabolismu.
  • Horcí kandidáti z farmaceutických pipelines (léčivé přípravky ve fázi II klinických studií) pro syndrom akutní dechové tísně (ARDS, acute respiratory distress syndrome), idiopatickou plicní fibrózu (IPF) a sklerodermii (s plicním postižením) nesplnili vždy naděje, které do nich byly vkládány (QAX576 a další).
  • Jaký je podíl genetiky při vzniku astmatu a CHOPN? Vzniká zde nový termín „precision medicine“, která může na základě v současnosti již dostupné nové generace sekvenování (next sequencing generation) identifikovat zatím bezpříznakové jedince „v ohrožení“, což umožní včasnou léčbu ve stadiu reverzibilních změn. Průkopnickou diagnózou v respirační oblasti jsou identifikace molekulárních mutací u karcinomu plic.
  • Mikrobiom dýchacích cest vzniká mikroaspiracemi nasofaryngeálního sekretu a slin, ve svém složení je u zdravého jedince poměrně stabilní. Pokud ve stresu (zvýšená propustnost sliznic) pronikne do bronchiálního osídlení střevní mikrobiom, může dojít k rozvoji velmi vážného postižení plic.
  • Zdá se, že by mohly být úspěšné androgeny, které mají protektivní účinek proti zkrácení telomer. U sklerodermie se zkouší tocilizumab (anti‑IL‑6) a mykofenolát mofetil (má lepší bezpečnostní profil než cyklofosfamid a je stejně účinný).
  • Zajímavou myšlenkou je použití kmenových buněk v léčbě ARDS.
  • Je astma diagnózou, nebo symptomem?
  • Astma mají častěji obézní dívky, ale chlapci s podprůměrnou hmotností.
  • Primární ciliární dyskinéza (PCD) není jednou chorobou, ale jsou známy už desítky variant na genetickém základě. V reálné praxi je tento syndrom často přehlížen.
Publikováno: Medical Tribune 19/2016 | Autor: MUDr. Marta Šimůnková