Kongres, který pojímá alergologii a imunologii jako celek – v Česku i na Slovensku

Nebývalý zájem účastníků i sponzorů ze strany farmaceutických firem provázel letošní XXXIII. sjezd České společnosti alergologie a klinické imunologie a Slovenskej spoľočnosti alergológie a klinickej imunológie, který se konal ve dnech 12. až 15. října v Plzni. S odbornými sděleními přednesenými na této akci se můžete seznámit na dalších stránkách naší speciální přílohy. O pozadí kongresu i perspektivě oboru alergologie a imunologie jsme měli možnost si pohovořit s prezidentem kongresu, profesorem MUDr. Petrem Panznerem, CSc., který po zakončení sjezdu poskytl redakci Medical Tribune rozhovor.

• Pane profesore, čím byl letošní již XXXIII. sjezd ČSAKI výjimečný?

Letošní sjezd naší odborné společnosti byl výjimečný tím, že se po letech konal v Plzni, což mne jako Plzeňáka samozřejmě potěšilo. Faktem je, že setkání alergologů a klinických imunologů se v Plzni naposledy odehrálo v roce 1988, což je letopočet z minulého století, a to jsme chtěli napravit. O to více jsme se snažili, aby letošní ročník trochu vybočil z řady a byl pro hosty zapamatovatelný. Kromě bohatého odborného programu se to dařilo i díky maličkostem. S plzeňskými kolegy a kolegyněmi jsme například natočili krátké video, které účastníkům slavnostního zahájení sjezdu Plzeň představilo. Zahráli jsme si v něm dokonce společně s ikonou plzeňských fotbalových fanoušků Pavlem Horváthem. Jako každý rok byl o kongres ze strany lékařů i nezdravotnických pracovníků velký zájem, neznám zpaměti úplně přesné číslo, ale počet registrovaných účastníků se pohyboval kolem 1 100.

• Sjezd jste pořádali společně se Slovenskou spoločnosťou alergológie a klinickej imunológie. Daří se vám i po letech udržovat těsnou spolupráci se slovenskými kolegy?

S řadou slovenských kolegů máme vřelé vztahy a vážíme si toho, že i na Slovensku jsou výborní odborníci, které rádi zveme, abychom slyšeli jejich přednášky. ČSAKI ani SSAKI nepatří mezi velké odborné společnosti, a když spojíme síly, například při pořádání výročního sjezdu, obohatí to obě strany.

• Měl kongres nějaké hlavní téma?

Rozhodli jsme že, že kongres sjednocující téma ani motto mít nebude. Program jsme se snažili koncipovat vyváženě, abychom pokud možno obsáhli všechny oblasti alergologie a klinické imunologie. Věnovali jsme se alergickým respiračním a kožním problémům, alergii na bodnutí hmyzem, lékovým alergiím, imunodeficiencím a tak dále. Ukázalo se, že je to tak správně, protože mezi účastníky se vždycky najdou takoví, kteří se nejvíce zajímají o jedno určité téma, a tak si každý mohl vybrat to svoje. Zpětné vazby jsou velmi pozitivní, chválí jak šířku odborného programu, tak jeho kvalitu. Zaujal i doprovodný program, varhanní koncert v katedrále sv. Bartoloměje nebo prohlídka Plzeňského Prazdroje.

• Kterou z významných osobností, jež se zúčastnila sjezdu, bychom mohli připomenout?

Já jsem velmi rád, že do Plzně přijeli i naši starší kolegové, pan profesor Václav Špičák a paní profesorka Terezie Fučíková, která mimochodem letos oslavila významné životní jubileum a nám bylo ctí jí k němu poblahopřát. Jak pak profesor, tak paní profesorka se kongresu účastnili aktivně a mohli jsme vyslechnout jejich přednášky. Přijeli i zahraniční hosté, profesor Radosław Gawlik z polských Katovic, profesorka Mihaela Zidarnová ze slovinského Golniku, z Vídně transplantační imunolog profesor Gottfried Fischer a profesor Rudolf Valenta, světová špička v oblasti molekulární alergologie.

• Když teď trochu odhlédneme od výročního sjezdu a soustředíme se na váš obor, jaký je váš názor na léčbu alergií v primární péči? Kde je hranice mezi léčbou praktickým lékařem, ať již pro děti a dorost nebo dospělé, a specialistou?

V České republice platí, že alergologická péče je poměrně dostupná. Kapacity však nejsou úplně vyvážené, záleží na regionu. Čekací doby se sice někde pohybují kolem tří měsíců, ale stále ve srovnání s jinými státy, třeba i západně od našich hranic, jsme na tom dobře. Myslím, že bychom této dostupnosti měli využívat. Pacient by měl navštívit alergologa co nejdříve, neboť péče alergologa může přinést nemocnému významné benefity. Tím benefitem je často to, že se nemoc zachytí ve fázi mírných symptomů, ať se již jedná o astma, alergickou rinitidu či jiné onemocnění. Když zjistíme, na co je pacient alergický, můžeme mu doporučit cílená režimová opatření, případně indikovat alergenovou imunoterapii, což může redukovat požadavky na další medikaci a pozitivně přispět k zabránění rozvoji onemocnění.

• Stoupá stále počet alergických onemocnění?

Výskyt alergií je samozřejmě stále častější, ale rychlost jejich nárůstu se zpomaluje. Raketový nárůst alergických diagnóz jsme mohli vidět před deseti až dvaceti lety, teď už to není tak dramatické. Potvrzují to i data ze západní Evropy, která můžeme vztáhnout i na Českou republiku. Nejčastěji se objevuje alergická rinitida, jejíž prevalence v populaci se pohybuje kolem dvaceti procent. Přesná data nám ale chybějí.

• Jaká je role alergologa a pneumologa v léčbě astmatu?

Astma léčí obě dvě specializace. Záleží především na dostupnosti a regionálních zvycích. Doporučené postupy vyšetření a léčby astmatu jsou stejné a závazné pro alergology i pneumology. Alergolog může udělat kompletní alergologické vyšetření, což je výhoda, protože významná část astmatiků jsou alergici a trpí i alergickou rýmou. Pneumolog ale většinou úzce spolupracuje s alergologem, takže se k němu tyto informace stejně dostanou. Jeho výhodou je zase široká škála funkčních a dalších vyšetření plic, důležitých zejména pro diferenciální diagnózu astmatu. Tedy v péči o pacienta si vzájemně nekonkurujeme, ale snažíme se co nejvíce spolupracovat.

• Podporujete samoléčbu alergiků?

To by byla určitě otázka do široké diskuse. Já si myslím, že je třeba pacienty nepodceňovat. Pokud alergik dokáže své potíže zvládnout tím, že po omezenou dobu a v omezeném množství užívá volně prodejná antihistamika, není to nic špatného. Samozřejmě pokud má pacient skutečný zájem o své zdraví, odborníka jistě dříve či později stejně navštíví.

• Mají o obor alergologie a klinické imunologie zájem mladí lékaři?

Mám pocit, že ne tak velký, jak by bylo potřeba. Nevím, zda je to obecně způsobeno tím, že je mladých lékařů málo, nebo tím, že jsme obor s vzdělávacím kmenem v jiných oborech, lékaři ve specializační přípravě musejí absolvovat kmen pediatrie nebo interny. Tento požadavek je nutný a nemůže ho změnit ani nový zákon o specializačním vzdělávání. Stráví‑li mladý lékař dva roky na pediatrii nebo na interním oddělení, může si vybrat jinou subspecializaci, nebo už se mu tolik nechce měnit působiště, což jsou faktory, které asi také rozhodují. Přes to všechno si myslím, že bychom mohli mít více mladých kolegů, čímž bych je chtěl pozvat do našich řad. Alergologů bude stále třeba.

• Co váš obor, kromě nedostatku mladých lékařů, trápí?

Alergologie je mimo jiné specifická v tom, že k léčbě využívá alergenové vakcíny a jejich výrobců není mnoho. Pokud mají problémy s dodávkami, jako v poslední době, projeví se to nedostatkem těchto přípravků na trhu. Takže v poslední době bylo někdy obtížné zahajovat léčbu alergenovými vakcínami a dokonce v ní někdy i pokračovat. A do třetice je to možná dostupnost péče a čekací doby na alergologické vyšetření v některých regionech. Zatímco situaci s vakcínami musejí vyřešit výrobci, v otázce dostupnosti by mohli pomoci právě mladí kolegové.

• Kdy a kde se bude konat příští sjezd?

Pořádání sjezdů se v České a Slovenské republice střídá s dvouletou periodicitou, takže po letošní Plzni se bude příští setkání alergologů a klinických imunologů konat v říjnu 2017 ve Starém Smokovci, kam již v předstihu všechny alergology a klinické imunology a nejen je srdečně zveme.