Cookies

Náš web potřebuje pro přizpůsobení obsahu a analýzu návštevnosti váš souhlas. Souhlas vyjádříte kliknutím na tlačidlo "OK". Více informací
Svúj souhlas můžete odmítnout zde.

Právní poradna

Možný souběh pracovních činností

8. 8. 2019

Mám dotaz ohledně souběhu pracovních činností. Je možné ve zdravotnické organizací, která provádí pracovně lékařské služby a zároveň tito lékaři pracují jako praktičtí lékaři jejich úvazek rozdělit na dva, zaměřené na poskytování zdravotních služeb v rámci PLS a poskytování služeb praktického lékaře pro registrované pacienty, popřípadě i na třetí pro výkon činnosti zdravotnické asistence při pracovních, sportovních či společenských akcích?

 

Odpovídá: Mgr. Libor Štajer, KMVS, advokátní kancelář, s.r.o.

„Podle zákoníku práce, konkrétně podle § 34b odst. 2, lze mít u jednoho zaměstnavatele více pracovněprávních vztahů, tj. uzavřeno více pracovních smluv (PS), dohod o provedení práce (DPP) nebo dohod o pracovní činnosti (DPČ), ale to za splnění následujících podmínek:

  1. práce, která je pro zaměstnavatele vykonávána podle jednotlivých smluv, nesmí být v těchto smlouvách stejně druhově vymezena – jinými slovy, musí se jednat o jinou náplň práce, a
  2. druh práce podle jedné smlouvy nesmí být pouze „doplňkem“ k druhu práce podle smlouvy druhé.

Co se týče druhově stejného vymezení - určení, zda se ještě jedná o stejně druhově vymezené práce (a tedy zákaz souběhu) je velmi individuální a záleží na posouzení každého jednoho konkrétního případu. K tomu je třeba nad rámec výše uvedeného dodat, že posuzování druhu práce se vztahuje jak k tomu, který je uveden ve smlouvě, tak i k tomu „reálnému“, tedy ve vztahu k činnosti, kterou zaměstnanec reálně vykonává. Jako příklad, kdy je souběh možný lze uvést např. když zaměstnanec na základě jedné PS pracuje jako prodavač a na základě druhé PS jako uklízeč.

Ve Vašem případě je ke zvážení, zda je dán dostatečný rozdíl mezi „pracovnělékařskými službami“ a činností praktického lékaře. Vzhledem k tomu, že se v obou případech jedná o poskytování zdravotních služeb, lze předpokládat, že podmínka dostatečné odlišnosti by zde spíše splněna nebyla. Opět však uvádíme, že toto nelze vzhledem k relativní obecnosti dotazu určit s jistotou. Co se týče činnosti spočívající ve zdravotnického asistenci, toto opět záleží na okolnostech konkrétních případů, zde ale lze říci, že podobnost s prvními dvěma činnostmi (které pravděpodobně do dvou pracovních poměrů vydělit nelze) zde pravděpodobně bude menší a z tohoto důvodu by se mohla nabízet možnost provádění této činnosti kupř. na základě DPP (v případě, že by tato činnost byla prováděna „nárazově“ v celkovém rozsahu nepřekračujícím 300 hodin za rok. Opět však zdůrazňujeme, že se nejedná o závazné posouzení, které je možné provést až v návaznosti na znalost konkrétních okolností.

Nad rámec výše vedeného je třeba upozornit, že v případě souběhu více pracovních poměru na základě PS musí tyto dvě PS dohromady pokrývat maximálně jeden plný úvazek – souběhem pracovních poměrů tedy nelze zavázat zaměstnance ve větším rozsahu, než v jakém může být zaměstnanec maximálně zavázán na základě jedné PS (tj. jedna PS by např. pokrývala 40 % z plného úvazku a druhá 60 %). Dále je vždy třeba striktně dodržovat zejména povinné doby odpočinku mezi jednotlivými směnami.“