Obrana proti disciplinárnímu opatření České lékárnické komory? Leckdy efektivní!

Kdo z nás se někdy nedopustil nějakého „disciplinárního“ prohřešku. Pověstnou „poznámku“ snad někdy dostal každý z nás. Sankce za disciplinární prohřešek od státem zřízené komory, jakožto orgánu profesní samosprávy, ale může mít leckdy mnohem fatálnější následky. Lze se v tomto případě vůbec nějak bránit? Právě na to Vám odpovíme v následující aktualitě. Dne 19. září 2019 vydal Městský soud v Praze rozsudek, kterým zrušil rozhodnutí Čestné rady České lékárnické komory o podmínečném vyloučení lékárnice z České lékárnické komory (dále jen „ČLnK“) a vrátil případ ČLnK k dalšímu řízení. Více než tři roky trvající spor má tedy konečně velice blízko k finálnímu rozuzlení. 

O co v tomto případě šlo? Paní lékárnice měla, jako odborný zástupce provozovatele lékárny, dle České lékárnické komory porušit své zákonné povinnosti tím, že připustila dodávku velkého množství registrovaných léčivých přípravků do ordinace praktické lékařky pro dospělé. Údajně se mělo jednat o cca 200 druhů léčivých přípravků v počtu od 1 do 72 balení včetně léčivých přípravků vydávaných na recept. K vydávání těchto léčivých přípravků pak mělo dojít přímo v ordinaci lékařky, a tedy mimo předmětnou lékárnu, za účelem jejich výdeje na recept (praktika zvaná jako tzv. baťůžkaření). ČLnK k výše uvedenému zjištění došla na základě namátkové kontroly Státního ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen „SÚKL“) v ordinaci paní doktorky a její výpovědi jako praktické lékařky pro dospělé. ČLnK se tedy na základě těchto zjištění rozhodla paní lékárnici uložit disciplinární opatření spočívající v podmíněném vyloučení z ČLnK se stanovenou zkušební dobou v délce trvání 3 roky. 

Paní lékárnice s uložením disciplinárního opatření nesouhlasila, když namítala především, že napadené rozhodnutí je nezákonné, a to zejména proto, že rozhodnutí bylo výsledkem řízení, v jehož rámci bylo zásadním způsobem porušeno její právo na spravedlivý proces. ČLnK dále ve svém rozhodnutí vůbec nevymezila, o kolik léčivých přípravků se v daném případě mělo jednat (uvedla pouze velmi široký rozptyl od 200 do 14 400 balení) a kdy přesně mělo k předmětnému jednání dojít. Své námitky paní lékárnice mimo jiné podpořila tvrzením, že skutečnosti uvedené ČLnK nebyly zjištěny žádnými objektivními metodami, nýbrž byly založeny pouze na obsahu výpovědi paní doktorky, proti níž vedl SÚKL správní řízení, přičemž ČLnK žádné jiné důkazy neprovedla. 

A jak nakonec rozhodl soud? Ve stručnosti dal za pravdu paní lékárnici. Soud totiž potvrdil, že ČLnK fakticky žádné dokazování neprovedla a okolnosti související s tvrzenými dodávkami léčivých přípravků z lékárny k praktické lékařce dále nijak neprověřovala. Nepostavila tak v žádném ohledu na jisto, zda v ordinaci praktické lékařky zjištěné léčivé přípravky byly skutečně pořízeny z lékárny, v níž žalobkyně působila jako odborný zástupce a vedoucí lékárník, resp. že všechny tyto léčivé přípravky byly pořízeny z tohoto zdroje, popř. nevymezila, v jakém rozsahu tomu tak bylo. ČLnK pak ani nijak neprověřovala, a tedy ani neprokázala, jaké konkrétní léčivé přípravky měly být tímto způsobem distribuovány, v jakém množství a od jakého okamžiku. A co tedy z výše uvedeného případu vyplývá? Jednat v souladu s předpisy, a to nejen zákony, ale též profesními předpisy, by se mělo vždy a při jejich porušení musí člověk počítat s možností sankce, a to ať už je disciplinární nebo jiná. Pokud Vás ale někdo obviní, či Vám dokonce uloží sankci, je třeba zachovat právo na spravedlivý proces. 

KMVS, advokátní kancelář, s.r.o.