Prevence a léčba vysokého krevního tlaku cvičením

První personalizovaná doporučení o nejúčinnějším cvičení ke snížení krevního tlaku byla koncem března zveřejněna v časopise Evropské kardiologické společnosti (ESC) European Journal of Preventive Cardiology. Konsensuální dokument ESC doporučuje konkrétní aktivity podle aktuálních hodnot krevního tlaku jednotlivce. 

Jeden ze čtyř infarktů myokardu je způsoben vysokým krevním tlakem. Přitom se odhaduje, že do roku 2025 bude hypertenzí trpět na 60 procent světové populace. I když je dnes již všeobecně přijímáno, že cvičení snižuje krevní tlak, doposud se doporučení zaměřovala na množství fyzické aktivity za týden, bez ohledu na konkrétní počáteční hodnotu krevního tlaku pacienta. Tento nový konsensuální dokument poprvé využil analýzu nejkvalitnějších důkazů k vytvoření podrobných pokynů, jak snížit krevní tlak u lidí s hypertenzí, vysokým normálním krevním tlakem a normálním krevním tlakem.

„Cílem těchto doporučení pro všechny tři skupiny je především snížení krevního tlaku, které ve finále může snížit riziko infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, a díky tomu prodloužit roky života strávené ve zdraví,“ uvedl hlavní autor doporučení profesor Henner Hanssen z univerzity v Basileji ve Švýcarsku.

Pro každou ze tří skupin dokument nastiňuje základní prioritu cvičení vhodnou pro snížení krevního tlaku, následovanou alternativami, při nichž stále ke snižování tlaku dochází, avšak již v menší míře. Pro lidi s hypertenzí (krevní tlak nejméně 140/90 mm Hg) je nejúčinnější metodou aerobní cvičení. To zahrnuje činnosti, jako je chůze, běh, jízda na kole nebo plavání. „U lidí s hypertenzí lze cvičením dosáhnout stejného, nebo dokonce vyššího snížení hodnot krevního tlaku než užíváním jediného antihypertenzního léku,“ uvedl profesor Hanssen. U pacientů s vysokým normálním krevním tlakem (130–139/85–89 mm Hg) je prioritou trénink s dynamickým odporem. Jde tedy o silový (izotonický) trénink, který v tomto případě obvykle zahrnuje alespoň šest velkých svalových skupin, kde svalová kontrakce vede k pohybu. Jde například o zvedání závaží, dřepy a kliky. Lidé s normálním krevním tlakem (méně než 130/84 mm Hg) nejvíce těží z izometrického cvičení. Osvědčeným typem cvičení je trénink s vlastní váhou těla (viz rámeček). Podle prof. Hanssena by právě lidé s normálním krevním tlakem, kteří však mají zvýšené riziko rozvoje hypertenze, měli být ke cvičení obzvláště motivováni ve snaze udržet si nízké hodnoty TK.

„U obézních jedinců se velmi pravděpodobně vyvine vysoký krevní tlak, pokud obezita v průběhu let přetrvává. Zdraví jedinci s hypertenzním rodičem jsou také vystaveni riziku rozvoje vysokého krevního tlaku, stejně jako ženy, které měly vysoký krevní tlak během těhotenství (gestační hypertenze). Lidé z těchto rizikových skupin mohou právě cvičením nástup hypertenze oddálit, nebo jí dokonce zabránit,“ dodává prof. Hanssen s tím, že fyzická aktivita by měla být k udržení jejích výhod prováděna pravidelně. „U většiny cviků účinek na snížení krevního tlaku trvá přibližně 24 hodin, podobně jako je tomu u léků, takže pokud je to možné, je nejlepší být aktivní každý den,“ uzavírá odborník.

Zdroj: MT