Cookies

Náš web potřebuje pro přizpůsobení obsahu a analýzu návštevnosti váš souhlas. Souhlas vyjádříte kliknutím na tlačidlo "OK". Více informací
Svúj souhlas můžete odmítnout zde.

Deprese a úzkosti

Stojíme už 170 let na straně duševně nemocných

22. 2. 2017

Hned dvě kulatá výročí letos oslavuje Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze. Prvním je 170 let provozu v areálu Ke Karlovu, druhým pak 130 let od chvíle, kdy se začala psychiatrie na Univerzitě Karlově vyučovat jako obor. Klinika je dnes největším zařízením svého druhu v České republice, o čemž svědčí i to, že je zde hospitalizováno 1 500 pacientů a dalších 11 000 se tu léčí ambulantně. „Za svou 170letou historii klinika značně přispěla k vývoji psychiatrie. K významným počinům známým v široké veřejnosti je popis demencí profesory Arnoldem Pickem a Oskarem Fischerem, dále založení protialkoholního oddělení u Apolináře docentem Jaroslavem Skálou a vznik první záchytné stanice na světě, založení Linky důvěry MUDr. Miroslavem Plzákem či objev krevních skupin A a B profesorem Janem Janským. Léčila se zde i řada významných osobností. Například je známo, že zde v roce 1884 zemřel hudební skladatel Bedřich Smetana,“ vypočítává děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. „Dnes má klinika několik unikátních pracovišť, která v jiných takových zařízeních nejsou k dispozici. Je to zejména Centrum pro léčbu poruch příjmu potravy, dále Denní stacionář pro děti a dorost a zcela nové, rozsáhlé rehabilitační centrum. Jedinečné jsou rovněž některé metody biologické léčby, zejména magnetická stimulace mozku využívaná například pro léčbu depresí či tinitu,“ uvádí přednosta kliniky prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. O tom, že psychiatrické ambulance vyhledává stále více pacientů, svědčí i poslední údaje ÚZIS z roku 2013: podle nich se zde léčilo přibližně 603 000 nemocných, což je dvojnásobek ve srovnání s rokem 1994. Co se týká diagnóz, nejčastější jsou neurotické poruchy – téměř třetina lidí se léčí kvůli různým úzkostem a strachům. Asi šestinu celkového počtu tvoří poruchy afektivní, tedy poruchy nálad, nejčastěji deprese, a zhruba stejným počtem jsou zastoupeny organické poruchy, tedy demence. „Nárůst je s největší pravděpodobností způsoben hlavně faktem, že dnes mnohem více lidí než dříve nepovažuje vyhledání pomoci u psychiatra za jakousi ostudnou nálepku,“ říká prof. Raboch. Přesto připouští, že tento předsudek stále zcela nevymizel: svědčí o tom řada případů, kdy psychicky nemocní odbornou pomoc nevyhledají. Předsudky v podobě stigmatizace duševních chorob mají své kořeny v dávné minulosti, kdy byli nemocní považováni za posedlé ďáblem, hříšníky potrestané nemocí za svůj hřích, čarodějníky apod. Trvalo celá staletí, než se pohled na tyto choroby změnil k lepšímu, ale i dnes je patrno, že je stále co zlepšovat. Prof. Raboch odhaduje, že asi třetina všech lidí, kteří navštíví psychiatra, si přijde pro radu jen jednou a víckrát už se neobjeví, protože doporučená léčba či doporučení byly účinné. Další třetina pacientů musí lékaře sice navštívit víckrát, ale i tady se léčba daří. Zhruba třetina nemocných se však potýká s diagnózami, které je nutno léčit dlouhodobě, a terapie přesto nemusí být úspěšná. „S vývojem psychiatrických diagnostických metod a účinné léčby se však poměr pomalu mění ve prospěch prvních dvou skupin,“ dodává prof. Raboch. 

Nejnovější trendy v biologické léčbě duševních poruch 

V oblasti biologické léčby se v poslední době uskutečnila řada objevů. Potvrdily například, že velký význam pro léčbu duševních poruch může mít ovlivnění biologických rytmů závislých na střídání světla a tmy; na základě tohoto poznatku už začaly vznikat nové léky. Stále úspěšnější metodou je i tzv. fototerapie čili léčba jasným světlem. „Na klinice fototerapii využíváme pro léčbu nejen sezónních typů poruch, ale i depresí nebo deliriózních stavů u starších nemocných,“ říká doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., vedoucí Centra pro biologickou diagnostiku a léčbu. Dalším směrem, k němuž se upírají nemalé naděje, jsou stimulační metody. Asi nejznámější jsou elektrokonvulze (přímá elektrostimulace, elektrošoky). Tato léčba je obvykle účinná, ale je spojena s nežádoucími účinky – mimo jiné zhoršuje paměť. „Moderní přístroje však dovolují tyto nežádoucí účinky eliminovat. Snažíme se přenést léčbu i do ambulantních podmínek a umožnit tak pacientům terapii v domácím prostředí,“ vysvětluje doc. Anders. Pro léčbu některých typů duševních poruch se využívá aplikace pulsního magnetického pole, která de facto vyvolává opět elektrickou stimulaci v určitých částech mozku a přenáší se i na další mozkové struktury. „Jsme jediným pracovištěm, které rutinně ambulantně aplikuje tzv. repetitivní transkraniální magnetickou stimulaci při léčbě depresivních a některých typů úzkostných poruch,“ upřesňuje doc. Anders. Na pracovišti zkoumají i to, jak tato léčba ovlivňuje poruchy příjmu potravy, tinitus či nevyléčitelné obličejové bolesti a jak přispívá k odvykání kouření. Doc. Anders podotýká: „Modifikace této metody by mohla v budoucnosti nahradit i dosavadně využívané elektrokonvulze. Zjistilo se, že na rozdíl od elektrokonvulze její aplikace není doprovázena obvyklými nežádoucími účinky, zejména nezhoršuje paměť léčených. To by dovolilo její použití i u starších pacientů.“ Tím však výčet stimulačních metod léčby duševních poruch nekončí. Psychiatrická klinika ve spolupráci s Neurochirurgickou a neuroonkologickou klinikou 1. LF UK a ÚVN Praha plánuje léčbu depresivních poruch hlubokou mozkovou stimulací a stimulací bloudivého nervu (nervus vagus stimulation). „Prováděné výzkumy ukazují na vysokou míru účinnosti stimulačních metod a dávají našim pacientům novou naději na to, aby mohli vést uspokojivý život,“ uzavírá doc. Anders.

Publikováno: Medical Tribune 10/2016 | Autor: len