Cookies

Náš web potřebuje pro přizpůsobení obsahu a analýzu návštevnosti váš souhlas. Souhlas vyjádříte kliknutím na tlačidlo "OK". Více informací
Svúj souhlas můžete odmítnout zde.

Právní aktuality

V jakém režimu je (a bude) hrazeno očkování proti onemocnění COVID-19?

3. 1. 2022

V jakém režimu je (a bude) hrazeno očkování proti onemocnění COVID-19?

I zkraje nového roku je očkování v rámci celé společnosti jednoznačně tématem číslo jedna. Zatímco na počátku minulého roku se naše pozornost upírala na vůbec první aplikované dávky (a především na možné vedlejší účinky), na které měli touto dobou nárok pouze zdravotníci a lidé spadající do nejvíce ohrožených skupin, nyní už se „stojí fronty“ na registraci ke v pořadí třetí dávce. Málokdo v danou chvíli očekával, až ani rok poté, co se stala vakcína dostupnou, budeme stále bojovat s přívaly dalších „vln“ onemocnění COVID-19 a mnozí z nás již budou slavit Silvestra nejen po kompletní vakcinaci, ale dokonce s jednou „posilující“ dávkou navíc. Samotná vakcína i očkování jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, avšak systém je u této očkovací látky odlišný, než u té „klasické“. V rámci tohoto článku si tento systém přiblížíme. 

Nejprve je zajímavé se podívat na to, jakým způsobem vůbec probíhá nákup vakcíny. V tuto chvíli hraje stěžejní roli stále Evropská komise, která vakcínu nakupuje centralizovaně a následně ji přerozděluje mezi jednotlivé členské státy. V tomto ohledu je důležité zmínit, že nákup vakcíny od Komise zajišťuje stát a nikoli zdravotní pojišťovny. Samotnou distribuci má pak na starosti Ministerstvo zdravotnictví. S ohledem na tento systém a současně vzhledem k tomu, že zákon o veřejné zdravotním pojištění původně upravoval pouze úhradu vakcín sloužících k zajištění pravidelných očkování podle zákona o ochraně veřejného zdraví, bylo nutné tuto otázku výslovně upravit. 

Již déle než rok je proto účinný zákon upravující podmínky distribuce a úhrady vakcíny proti onemocnění COVID-19, a rovněž podmínky náhrady újmy vzniklé v souvislosti s očkováním danou očkovací látkou. Úhrada vakcinace z veřejného zdravotního pojištění je nově upravena v zákoně o veřejném zdravotním pojištění, který stanoví, že zdravotní pojišťovny jsou povinny uhradit distributorům zajišťujícím distribuci vakcíny jak samotnou očkovací látku, tak i její distribuci. Ve vztahu k pojištěnci je pak výslovně zakotveno právo na úhradu očkovací látky a zcela logicky i očkování jako takového. Toto pravidlo se však vztahuje pouze na vakcíny, které byly nakoupeny „centrálně“ od Evropské komise a následně předány Ministerstvu zdravotnictví k distribuci.

V souvislosti s tím stojí za zmínku i režim náhrady újmy způsobené očkováním proti onemocnění COVID-19. Na tu by měl totiž vzniknout nárok každému, u něhož dojde v důsledku očkování k tzv. zvlášť závažnému ublížení na zdraví. Samotný nárok na náhradu způsobené újmy by pak měl být vymáhán v režimu již delší dobu účinného zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním.

Co se týče výhledu do budoucna, dle aktuálně dostupných informací není „na pořadu dne“ zavedení nového, odlišného systému úhrady vakcíny. Stávající právní úprava i nadále umožňuje vládě relativně pružně prioritizovat ve vztahu k očkování určité skupiny obyvatelstva. Vláda totiž může prostřednictvím svého nařízení zavést časovou prioritizaci kupříkladu starších osob či ohrožených obyvatel, přičemž v takovém případě by se mohla úhrada vztahovat (dočasně) pouze na některé skupiny obyvatel.

KMVS, advokátní kancelář, s.r.o.