Právní aktuality

Náhrada újmy způsobené povinným očkováním

27. 1. 2021

Povinné očkování. 

Co se Vám v souvislosti s tímto pojmem vybaví? Někomu pouze nepříjemná vzpomínka na jeho dětského lékaře, roztomilou náplast a odměnu v podobě lízátka z nemocniční lékárny, jinému se zas vybaví sáhodlouhé, místy nekonečné diskuze týkající se daného tématu. Chvílemi se dokonce zdá, že je společnost rozdělena na dvě na první pohled nesmiřitelné skupiny, přičemž tou „hlasitější“ z nich bývají zapřisáhlí odpůrci povinného očkování. Za jistý milník v této oblasti lze považovat přijetí zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, který vstoupil v účinnost v dubnu roku 2020. Jedná se o relativně dlouho očekávánou právní úpravu, od níž si zákonodárci slibují především zklidnění mnohdy rozbouřené diskuze panující  okolo tématu povinného očkování a zejména jeho možných negativních následků. Současně zákonodárci doufají, že se jim tímto krokem podaří alespoň část „odmítačů“ povinného očkování přesvědčit, aby svůj názor na tuto problematiku přehodnotili. 

Cílem daného zákona je zajistit finanční odškodnění pro osoby, jimž vznikne v souvislosti s absolvováním povinného očkování újma. Podle dosavadní právní úpravy (účinné před přijetím daného zákona) bylo totiž možné požadovat jisté odškodnění pouze v případě, kdy došlo ke způsobení újmy kupříkladu v důsledku vadné vakcíny či nesprávného postupu zdravotnického pracovníka, jenž vakcínu aplikoval. Nyní je však možné přímo od státu požadovat odškodnění předem vymezených negativních následků spojených s jinak zcela správně a bezchybně aplikovanou vakcínou. Zákonodárce totiž při přijetí nové právní úpravy vycházel z předpokladu, že pokud stát svým občanům ukládá povinnost podrobit se povinnému očkování, měl by rovněž převzít odpovědnost za případnou újmu, která bude těmto osobám v souvislosti s povinným očkováním způsobena. 

Pro určení nároku na odškodnění újmy způsobené povinným očkováním je pak stěžejní vyhláška Ministerstva zdravotnictví obsahující výčet možných negativních následků šesti druhů povinného očkování (tj. zarděnky, spalničky, příušnice, tetanus, dětská obrna a virová hepatitida B) a dobu, v níž se musí tyto následky u očkované osoby projevit, aby jí vznikl nárok na jejich odškodnění. Tuto na první pohled složitější konstrukci lze relativně jednoduše vysvětlit na případu dětské obrany. Dle předmětné vyhlášky bude mít nárok na odškodnění újmy každý, u něhož se v době 4 hodin následujících po aplikaci vakcíny proti dětské obrně objeví anafylaxe nebo anafylaktický šok. Pokud se podíváme na případ očkování proti příušnicím, u toho bude mít nárok na náhradu újmy každý, u něhož se buď do 4 hodin objeví anafylaxe nebo anafylaktický šok, či u něhož se s odstupem 5 až 15 dní po provedeném očkování objeví encefalopatie nebo encefalitida. Výše zmíněná vyhláška doposud nenabyla účinnosti a v době sepsání tohoto článku tedy ještě není možné, aby se kdokoli újmy způsobené povinným očkováním domáhal, jelikož tato možnost je podmíněna právně závazným určením výše zmíněných negativních následků a doby, v níž se musí u očkovaného projevit. Z tohoto důvodu si na první případy odškodnění, a i nato, zda nová právní úprava nějakým způsobem změní názor současných odpůrců očkování, budeme muset ještě nějaký čas počkat. 

KMVS, advokátní kancelář, s.r.o.