Aspirin v prevenci a léčbě onkologických onemocnění

Profesor Jack Cuzick, ředitel Wolfsonova Institutu Preventivní medicíny z Univerzity královny Marie v Londýně, představil výsledky práce svého kolektivu i celonárodních studií, které zhodnocují benefit aspirinu v profylaxi a terapii nádorových onemocnění. Svoji přednášku uvedl slovy: „Nádor můžeme léčit, můžeme provádět jeho screening a můžeme mu také předcházet preventivními opatřeními.“ Je menší pravděpodobnost, že se karcinom plic rozvine u člověka, který nekouří. Včasným odhalením nádoru prsu např. pomocí samovyšetření či mammografie se zvyšuje šance pacientek na jejich přežití. Karcinomu žaludku se dá předcházet výběrem zdravé a střídmé stravy, což platí i u kolorektálního karcinomu, o němž se mluvilo především. Jistou nadějí v profylaxi této choroby by se mohl stát i aspirin.

ASA, zázrak na tři

Kyselina acetylsalicylová (ASA) je jednou z komerčně i medicínsky nejúspěšnějších molekul všech dob s potvrzenými analgeticko‑antipyretickými a antiflogistickými účinky. Je také součástí prevence vzniku infarktu a mozkové mrtvice, tedy ischémie způsobené trombem. Účinky ASA se odvíjejí od podané denní dávky: nejméně 100–300 mg v antitrombotické indikaci a až 3–6 gramů v léčbě revmatické bolesti a zánětu. Z hlediska mechanismu účinku se kyselina acetylsalicylová řadí do skupiny neselektivních inhibitorů inducibilní formy COX‑2, jejíž koncentrace stoupá na základě působení zánětlivých faktorů. V otázce možného protikancerogenního účinku profesor Jack Cuzick nedokázal s jistotou potvrdit, zda se tento mechanismus uplatňuje i v nádorové tkáni. „Je to COX inhibice, tedy antiinflamatorní účinek, který zamezuje transportu patologických buněk v organismu? Zamezuje ASA této migraci, která podněcuje vznik metastáz?“ odpověděl Cuzick na dotazy z publika formou řečnické otázky. Skutečnou odpověď přinesou jen výsledky dalších výzkumů.

Aspirin a kolorektální karcinom

Kolorektální karcinom je jednou z nejčastějších onkologických diagnóz a ve všech vyspělých státech jeho incidence trvale narůstá. Česká republika navíc bohužel obsazuje přední místa v mezinárodním srovnání, např. za minulý rok 2015 držela šestou příčku, jak uvádí projekt Globocan Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny.

Studie typu Baron či Sandler APACC dokazují, že expozice aspirinu je protektivním faktorem u kolorektálního karcinomu. Z konkrétních čísel je to dávka 325 mg, která vykazovala nejmenší průměrnou hodnotu relativního rizika 0,65 (Studie Sandler, porovnáno vůči placebu).

Jak shrnuje jiný zdroj dat, pozitivní výsledky z užívání ASA u pacientů s kolorektálním karcinomem jsou prokazovány po minimálně pětiletém užívání, přičemž signifikantnějších výsledků se dosahuje po deseti letech. V dávce 75 mg denně došlo u účastníků studie ke snížení dlouhodobé incidence a mortality kolorektálního karcinomu. Nejlepších výsledků dosáhli pacienti s nádorem v proximální části tlustého střeva, který je předmětem nesnadného vyšetření v rámci sigmoideoskopie/kolonoskopie.

Podávání aspirinu u jiných druhů onkologických malignit

V recenzi J. Cuzicka a kol., publikované v Annals of Oncology (2014), autor zhodnocuje použití aspirinu jako profylaktivní terapie, tedy z hlediska poměru benefitů a rizik v obecné onkologické populaci. „I když je zapotřebí dalších analýz ke zhodnocení optimální dávky a doby užívání ASA, její preventivní dávka je stanovena na 75–325 mg denně po dobu minimálně pěti let pravidelného užívání,“ zdůraznil podmínky úspěšné terapie profesor Cuzick. Věkové rozmezí, ve kterém je doporučeno tuto profylaxi začít, je 50 a více let, je však variabilní s přihlédnutím k průměrné délce života, ve které se jednotlivé národy liší. Potřeba relevantních dat souvisí i s vhodným výběrem pacientů, což umožní přesné zacílení terapie: pro vedlejší účinky kyseliny acetylsalicylové jsou kontraindikováni lidé s krvácivými poruchami (ASA zvyšuje toto riziko především v oblasti gastrointestinální). Pokud se však krvácivé tendence neodhalí do prvních pěti let od počátku terapie, je malá pravděpodobnost jejich pozdějšího rozvoje. Zároveň je u rizikových pacientů důležité zvýšit efektivitu screeningu Helicobacter pylori, jenž musí být před podáváním aspirinu eradikován.

Cuzickova studie zhodnocující podávání ASA v onkologické populaci popisuje 30–35% snížení rizika incidence u kolorektálního, ezofageálního a žaludečního karcinomu, a také mortality s těmito nádory spojené až o 35–50 procent. Pravděpodobnost rozvoje nádorového bujení je obecně nižší u starší populace (60–65 let) a u mužů. Fakt, že dlouhodobější užívání aspirinu přináší lepší výsledky, potvrzují hodnoty NNT („number needed to treat“ neboli počet pacientů, které je nutno léčit, aby se zabránilo jedné příhodě): u mužů ve věku 65 let se po pětiletém užívání ASA jedná o hodnotu 66 NNT, zatímco po deseti letech je pozorován její pokles na 33 NNT (zjišťováno v rámci šesti vybraných druhů onkologických chorob).

Kromě výše zmíněných studií byly vedeny i ty, které potvrzují efekt aspirinu v prevenci a léčbě nemetastázujících solidních tumorů, např. Add‑Aspirin, Provent aj. Všechny se shodují v tom, že se o kyselině acetylsalicylové bude ještě hovořit v souvislosti s potvrzenou prevencí vzniku nejen kolorektálního karcinomu. Je potřeba upřesnit výše uvedené otázky ohledně dávky a její frekvence, v jaké lékové formě se bude ASA podávat a jakým mechanismem v nádorech vlastně působí. Ale že se jedná o jednu z nejlevnějších a nejdostupnějších onkologických prevencí, o tom již dnes není pochyb.

Autor: Barbora Bártová