Biologika chrání pacienty s revmatoidní artritidou před sepsí

Pokud u pacientů léčených pro revmatoidní artritidu (RA) došlo k rozvoji závažné infekce, vykázali nižší riziko sepse při léčbě biologiky než konvenčními přípravky, zjistili němečtí výzkumníci. „Biologiky léčení pacienti měli v době infekce téměř o polovinu nižší riziko sepse s hodnotou OR 0,56 (95% CI 0,38 až 0,81),“ napsala Anja Strangfeldová z German Rheumatism Research Center v Berlíně.

„Sepse vyplývá z dysregulace zánětlivé odpovědi po expozici infekčnímu agens. To je velký problém, protože to vede k 30% až 50% mortalitě. Starší pacienti jsou obzvláště náchylní k sepsi pro komorbidity a zhoršené fyziologické funkce," uvedli vědci v zářijovém vydání Annals of the Rheumatic Diseases. Pacienti s RA mají zvýšené riziko infekce, a to je dále zvýšeno aplikací imunosupresivní terapie - včetně biologické léčby.

Žádná z dřívějších studií nezkoumala, zda inhibice TNF v době závažné infekce ovlivní progresi infekce směrem k sepsi. Proto tým Adriana Richtera z Deutsches Rheuma-Forschungszentrum Berlin, analyzoval léčebné výsledky z německého registru biologické léčby – kohortové studie, ve které jsou záznamy více než 12 000 pacientů.

V kohortě byly ze závažných infekcí jako nejčastější zaznamenány pneumonie (28,4 %), infekce kostí a kloubů (11,2 %) a infekce dýchacích cest jiné než pneumonie (10,3 %). Celkem 11,7 % infekcí progredovalo k sepsi během jednoho měsíce, mortalita činila 63 %. U pacientů, u nichž infekce nevedla k sepsi, byla mortalita 6,2 %.

Ve skupině biologicky naivních pacientů došlo k sepsi v 17.3 % případů a ve skupině pacientů s ukončenou biologickou léčbou (například z důvodu infekce) v 18.4 % případů ve srovnání s 11.3 %  pacientů ve skupině s biologickou léčbou. Pacienti, u kterých došlo k závažné infekci, byli starší, dlouhodoběji nemocní a s vyšší aktivitou onemocnění.

Ve srovnání s léčbou konvenčními syntetickými DMARDs (disease-modifying anti-rheumatic drugs) specifická léčba inhibitorem TNF v době infekce snížila riziko sepse (OR 0,64, 95% CI 0,42 do 0,97) a riziko smrti (OR 0,48, 95% CI 0,24 až 0,95).

Léčba biologiky (bDMARD) měla protektivní účinky – v případě sepse OR 0,45, 95% CI 0,25 až 0,80 a v případě mortality OR 0,16, 95% CI 0,05 do 0,54. "Efektivní imunosuprese prostřednictvím biologik (bDMARD) brání dysregulaci imunitní odpovědi na závažnou infekci a vývoji sepse," uvedla Strangfeldová.

Adjustované riziko sepse (OR 0,97, 95% CI 0,56-1,70) a smrti (OR 0,96, 95% CI 0,42 až 2,17) se ve skupině s ukončenou biologickou léčbou nelišilo od skupiny biologicky naivních pacientů. Naproti tomu adjustované riziko sepse (OR 0,57, 95% CI 0,34 do 0,97) a riziko smrti (OR 0,34, 95% CI 0,15 až 0,80) bylo významně nižší ve skupině s biologickou léčbou ve srovnání se skupinami bez ní.

Dopad ukončení biologické terapie na riziko sepse je podle autorů důležitým zjištěním studie. "Je všeobecně známo, že zahájení biologické DMARD terapie zvyšuje riziko závažných infekcí," napsali. Mnozí lékaři proto  při objevení se infekce biologickou léčbu přerušují či ukončují.

"Naše výsledky ale naznačují jiný mechanismus: Nepříznivé výsledky závažné infekce - sepse a smrt - byly pravděpodobnější u biologicky naivních pacientů a u pacientů s ukončenou biologickou léčbou než u pacientů léčených biologickými DMARD v době závažné infekce, což implikuje protektivní efekt biologických DMARD, " vysvětlili. Nicméně tento protektivní účinek se podle nich vytratil, když byla biologická léčba ukončena, poukázali autoři.

"Zdá se, že zastavení biologické léčby vede k posunu rizika ze zvýšené náchylnosti k závažným infekcím k zvýšenému riziku sepse a úmrtí," dodali.

Autor: MUDr. Jan Činčura