„Centrum strachu“ vytváří nové neurony i v dospělosti

Mozek konstantně vytváří nové neurony, ale nový výzkum poprvé odhalil, že se tak děje i v oblasti amygdaly, které se také říká „centrum strachu“, a to i v dospělosti. Toto zjištění může mít velký klinický význam při léčbě úzkostí, fobií či posttraumatické stresové poruchy.

Je známým faktem, že dospělý mozek vytváří nové buňky při učení. Neurogeneze je základním faktorem kognitivní plasticity u člověka i u ostatních savců. Odhaduje se, že dospělý lidský mozek vytvoří každý den 700 nových neuronů. Tyto buňky normálně vznikají v hippokampu, což je oblast odpovědná za vytváření a ukládání vzpomínek.

Vědci z University of Queensland v australské St. Lucii však odhalili, že k neurogenezi může docházet i jinde – v amygdale. Tato oblast spouští v nebezpečných situacích přirozenou reakci „bojuj nebo uteč“.

Hlavní autorka studie Dr. Danisha Jhaveri z Queensland Brain Institute při uvedené univerzitě připomíná, že rolí amygdaly je „zjištění strachu“ a „zvládání strachu“ – tedy neurologický proces, při němž savci spojují určitý stimul s negativním zážitkem, jako je například elektrický šok.

„Zjištění strachu“ vede podle dr. Jhaveri ke klasické reakci „bojuj nebo uteč“, která se projevuje zrychlením tepu, suchem v ústech a pocením a dalšími známými projevy. Amygdala ale hraje také roli při vytváření pocitů strachu a zoufalství v případě fobií a posttraumatických stresových poruch.

Tým dr. Jhaveri k objevu nových neuronů u dospělých myší využil standardní metodu - analýzu neurosféry. Kultivace neurosféry in vitro umožňuje šíření neurálních kmenových buněk a vytváření progenitorových buněk, což kopíruje přirozená stádia vývoje mozku. Neurosféry jsou in vitro kultivovanými „verzemi“ neurálních kmenových buněk, z nichž se posupně vytvářejí specifické formy neuronů.

Při analýze neurosféry vědci našli v bazolaterální amygdale mozku dospělých myší malý počet prekurzorových buněk. Ukázalo se, že se později vyvinuly do zralých a funkčních interneuronů, které přetrvávaly na bazolaterální amygdale minimálně osm týdnů po svém vzniku.

Prekurzorové buňky jsou více diferencované kmenové buňky; na rozdíl od pluripotentních kmenových buněk jsou však předurčeny vyvinout se do specifického typu buněk.

Dále vědci zkoumali, zda má zjištění strachu na tyto neurony nějaký vliv, a zjistili, že nikoliv. Počet neurosfér v bazolaterální amygdale nevzrostl. „Tyto výsledky dokazují, že neurogenické prekurzorové buňky vytvářejí funkční interneurony, ale zároveň i to, že jejich aktivita není regulována vzorcem, řízeným amygdalou.

„Náš objev má obrovský význam pro pochopení funkce amygdaly při regulování strachu a děsivých vzpomínek,“ připomíná spoluautor studie profesor Pankaj Sah.

Zdroj: Jhaveri DJ et al. Evidence for newly generated interneurons in the basolateral amygdala of adult mice. Molekular Psychiatry. Advance online publication 15 August 2017; doi: 10.1038/mp.2017.134

Autor: uza