Cvičením po nádoru prsu si prodloužíme život

Pro ženy, jež prodělaly léčbu karcinomu prsu, je klíčovým cílem dostat se "zpět do života" a zlepšit svůj celkový zdravotní stav. Tento cíl je pro tyto pacientky důležitý zejména proto, že v pozdějších letech umírají nejčastěji na kardiovaskulární příhody.Ke splnění tohoto cíle mají pomoci lékařská doporučení týkající se fyzického  cvičení. Do jaké míry ale jsou pacientkami dodržovány a jak ovlivňují výskyt kardiovaskulárních příhod, to zůstávalo lékařům nejasné.

Tyto otázky se rozhodli prozkoumat američtí investigátoři, kteří sledovali 2 973 žen, jež prodělaly nemetastazující karcinom prsu. Specialista William J. Gradishar z Northwestern Memorial Hospital v Chicagu ve svém komentáři v NEJM Watch uvedl, že hlavní příčinou úmrtí u žen s nemetastázujícím karcinomem prsu jsou kardiovaskulární příhody. Proto je podle něj nutný holistický přístup pacientek po léčbě, kdy by měly dbát důrazných doporučení lékařů, aby cvičily. „Dokonce i nepříliš intenzívní cvičení může mít značný pozitivní dopad,“ řekl Gradishar.

 Co výzkumníci zjistili?

Lékaři z Memorial Sloan Kettering Cancer Center v New Yorku a z dalších universit dotazníkem zjišťovali, jak ženy cvičily (chůze, běh, jízda na kole, plavání atd.). K hodnocení použili metabolický ekvivalent MET (Metabolic Equivalent of Task), jehož jednotka odpovídá spotřebě 1 kilokalorie na kilogram tělesné hmotnosti cvičícího za hodinu (energetická spotřeba při klidném sezení). Ke každé činnosti přiřadili počet MET-hodin za týden (MET-h/týden). Podle doporučení by pacientky měly mírně až intenzívně cvičit 3x až 5x týdně po dobu nejméně 20 minut. To je ekvivalent ≥ 9 MET-h/týden.

Lékaři zjišťovali, jaký byl výskyt nově diagnostikovaného koronárního onemocnění, srdečního selhání, chlopenních abnormalit, arytmií, mrtvice nebo kardiovaskulárního úmrtí. Ukázalo se, že čím více pacientky cvičily, tím méně u nich docházelo ke shora uvedeným kardiovaskulárním příhodám či komplikacím. Ty, které v souladu s pokyny dosáhly energetického výdeje minimálně ≥9 MET-h/týden, dosáhly oproti těm, které necvičily, snížení kardiovaskulárních příhod o 23 procent.  Konkrétně poměr rizik činil > 0,91 u cvičení se spotřebou 2,0 až 10,9 MET-h/týden, 0,79 u cvičení se spotřebou 11,0 až 24,5 MET-h/týden a 0,65 u cvičení s energií ≥24.5 MET-h/týden.

Autor: MUDr. Jan Činčura Převzato a zkráceno z NEJM Journal Watch