Future Health Index 2020: epocha příležitostí

25. 3. 2020 | Společnost Philips vydala začátkem března 2020 již v pořadí pátý pravidelný zpravodaj Future Health Index. Hlavním tématem letošního vydání byl názor mladých lékařů z 15 zemí na jejich přístup ke vzdělávání, moderním technologiím a podílu na tvorbě optimálního pracovního prostředí. Do výzkumu, který zpracoval odpovědi asi 3 000 lékařů, bohužel nebyla zahrnuta Česká republika se svými specifickými podmínkami. Jan Kimpen, ředitel medicínského oddělení společnosti Philips, ve svém editorialu zdůrazňuje naléhavou potřebu transformace zdravotních systémů, protože nastává doba, které nemá v historii obdoby. Nemůžeme přehlížet demografické údaje, které vypovídají o rostoucím počtu světového obyvatelstva a narůstajícím počtu seniorů. Na druhé straně, tedy na straně zdravotníků, nelze očekávat adekvátní zvýšení jejich počtu, ale naopak: i zdravotníci stárnou a s jejich přetížením jde ruku v ruce syndrom vyhoření. Nenaplněná očekávání mladých zdravotníků – především lékařů – pak směrují jejich kroky do jiných oblastí. Lékaři, zdravotní sestry a pomocný personál se snaží zajistit správnou péči o pacienty, ale navíc jsou zahlceni byrokracií administrativy. Managementy zdravotnických zařízení vyvíjejí tlak na snížení nákladů, což přispívá ke zvýšení stresu zdravotníků. Existuje však příležitost. Současná generace mladých odborníků bude brzy hlavní hybnou a pracovní silou ve zdravotních systémech. Především ona bude odpovědna a schopna provést změny, aby zůstaly naše zdravotní systémy plně funkční i v době zvýšených nároků. Cílem by měla být péče orientovaná na kvalitu – to vše s potenciálem zlepšit zdravotní výsledky při nižších nákladech a zároveň s cílem zlepšit klinickou praxi a pracovní prostředí (tzv. čtyřnásobný cíl, quadruple aim). Future Health Index 2020 vypovídá o očekávání této generace ohledně technologií, vzdělávání a spokojenosti s prací i o realitě v podobě jejich zkušeností. Jejich zkušenosti svědčí o tom, že jsou přetíženi administrativou, která jim brání věnovat se skutečné náplni lékařské profese, tedy péči o nemocné a vlastní vzdělávání. Stres na pracovišti pak vede k demotivaci, pocitu vyhoření a odchodu ze zdravotnického zařízení. Současná celosvětová společnost si nemůže dovolit přicházet o mladé talentované odborníky. Technologie umožní zlepšit péči o pacienta, zajistit spokojenost s prací a povedou k péči směřující ke kvalitě. Představují platformu pro řešení vysokých nákladů a plýtvání, které destabilizují zdravotnické rozpočty. Závěrem Jan Kimpen naléhavě žádá vedoucí zdravotníky, aby věnovali pozornost těmto cenným poznatkům a zvážili, jak je lze aplikovat v jejich vlastním zdravotnickém zařízení. Nyní je doba příležitosti. Základní informace Future Health Index 2020 je první světový průzkum svého druhu, který byl zaměřen na mladou generaci zdravotnických profesionálů. Zúčastnilo se jej na 3 000 mladých lékařů z 15 zemí (Austrálie, Brazílie, Číny, Francie, Německa, Indie, Japonska, Nizozemska, Polska, Rumunska, Ruska, Saúdské Arábie, Singapuru, Jižní Afriky a USA). Téma první: nedostatky ve vzdělávání Mnoho mladých lékařů pociťuje nedostatečnou pregraduální průpravu v některých oblastech denní praxe, a to zejména ve zvyšování efektivity, administrativních činnostech a v zavádění nových technologií (postupů). Nejsou školou připraveni na zvládání stresu. „Měli bychom být vyškoleni i ve vedení týmů a administrativy.“ Radiolog, Francie, 8 let v praxi. Nedostatečnou průpravu v administrativních činnostech udávalo 44 procent respondentů, jen 37 procent řeklo, že v jejich nemocnici je zajištěno kontinuální vzdělávání v administrativních záležitostech. Jen 50 procent mladých lékařů bylo poučeno, jak zvládat stres, a v 66 procentech zdravotnických zařízení neexistuje dlouhodobé vzdělávání, jak zvládat stres. Rozdíl mezi péčí orientovanou na množství a péčí orientovanou na kvalitu dobře chápe jen 22 procent mladých lékařů. Zajímavý je nadprůměrný podíl kladných odpovědí v Saúdské Arábii (51 procent) a v Rumunsku (50 procent). V 88 procentech zdravotnických zařízení je péče hodnocena podle objemu, a nikoli podle kvality. Jen 25 procent dotázaných lékařů uvedlo, že jejich práce je také hodnocena podle preventivní péče. Kolem 35 procent mladých lékařů neví, jak používat digitalizovaná data pacientů (v Nizozemsku 55 procent, v Austrálii 47 procent), a 35 procent lékařů je přehlceno pacientskými daty. Většina (78 procent) však udává, že jejich nemocnice je ochotna přijímat nové technologie (v Číně 95 procent). Přístup k pokročilým technologiím rozděluje nemocnice do tří kategorií:

• chytré (smart), které technologie a elektronickou komunikaci zavádějí;
• digitální, které používají jednoduché technologie a komunikují elektronicky;
• analogové – většina dat nebo všechna data jsou vedena na papíře, komunikace probíhá „klasickými“ metodami (fax, telefon apod.).

Není divu, že v chytrých nemocnicích byli lékaři spokojenější (63 procent) než v digitálních (58 procent) a analogových (49 procent). Realita u 41 procent nesplnila předchozí očekávání ze studií (v Japonsku u 68 procent, v Saúdské Arábii u 18 procent). Nespokojeno bylo 31 procent radiologů a 50 procent kardiologů. Vyšší spokojenost (61 procent) s naplňováním představ vykazovali mladí lékaři ze zemí rozvíjejících se (dříve označovaných jako rozvojové), zatímco v zemích považujících se za rozvinuté to bylo 54 procent. Realita v Česku: Jak píše i MUDr. František Koukolík, DrSc., v knize rozhovorů Všechno dopadne jinak (Vyšehrad, 2011, 2019), skvěle fungující systém postgraduálního vzdělávání byl rozvrácen a v současnosti jsou čeští mladí lékaři šťastní, když se přes byrokratické překážky doslova prohrabou k atestaci. Už samo dosažení specializace je tréninkem, jak zvládat stres a administrativu. Na to je však fakulty nepřipravily. Proto z českého zdravotnictví mladí lékaři mizejí. Téma druhé: data a technologie „Snadnější a rychlejší přístup k informacím o pacientovi jistě pomáhá předejít chybám.“ Urolog, Brazílie, 10 let v praxi. S výše uvedeným prohlášením souhlasí 79 procent mladých lékařů, kteří si myslí, že digitální technologie jsou důležitým nástrojem k zlepšení klinických výsledků, a 74 procent je přesvědčeno, že digitální technologie vítají i pacienti. Až 78 procent mladých odborníků souhlasí s tím, že přínos anonymizovaných dat převýší možné riziko porušení ochrany soukromí. Pozitivnější pohled na anonymizovaná data opět panuje v rozvíjejícím se světě (Saúdská Arábie 96 procent, Singapur 91 procent, 62 procent Francie a USA). Pacientská data mohou být spojena s následujícími problémy (očima mladých lékařů):

• 64 procent – restrikce sdílení dat,
• 53 procent – nedostatečná data,
• 39 procent – neaktuálnost dat,
• 33 procent – nepředstavují relevantní data.

Kompatibilitu a interoperabilitu datových systémů nepovažuje za dostatečnou 25 procent mladých zdravotnických profesionálů. Vysoké procento mladých navíc udává, že dostupnost digitálních technologií snižuje úroveň stresu (67 procent) a přetížení (81 procent). Jak bylo již výše uvedeno, chytré nemocnice mají spokojenější zaměstnance. V umělé inteligenci nevidí mladí lékaři ohrožení své profese. „Je‑li umělá inteligence vyvíjena správně a ve spolupráci s lékaři, může přinést ohromný benefit. Inteligentní software může znamenat velkou pomoc při každodenním přetížení.“ Radiolog, Německo, první rok v praxi. Jen 13 procent mladých připouští, že by nové technologie mohly ohrozit jejich zaměstnání. V zemích, považujících se za vyspělé, panují větší obavy z toho, že technologie přispějí k přetížení zdravotníků oproti rozvíjejícím se zemím (44 vs. 29 procent). Možné přínosy umělé inteligence (AI) podle názorů mladých lékařů:

• 46 procent si od AI slibuje snížení administrativní zátěže,
• 44 procent očekává, že AI umožní predikci klinických výsledků,
• 38 procent očekává urychlení výzkumu,
• 34 procent předpokládá, že jim AI umožní lepší vyvážení pracovního a soukromého života,
• 27 procent mladých lékařů si myslí, že AI zlepší predikci šíření epidemií.

Co se klinických výsledků týče:

• 71 procent si myslí, že AI pomůže udržet pacienty ve zdraví,
• 71 procent souhlasí s tím, že pomůže stanovit správnou diagnózu,
• 69 procent je přesvědčeno, že AI přispěje k personalizované péči,
• 64 procent očekává, že díky AI se budou moci více věnovat pacientům.

Telemedicína je tématem 21. století. Mohou ji využívat jak profesionálové, tak pacienti. Její význam ocení zejména venkovští lékaři a pacienti. Realita v Česku: Už v roce 2001 vznikla v ČR elektronická zdravotní knížka IZIP. Nutno říci, že dramaticky předběhla svou dobu a málokdo jejím výhodám porozuměl. Navíc byla spojena s politickou garniturou, která nebyla v době zavedení (kolem roku 2006) úplně transparentní. Škoda. Mohli jsme být o deset let před celým světem. Diskreditace tohoto projektu pak vnesla špatné světlo na další elektronické projekty, například e‑preskripci, která se nakonec velmi dobře ujala. E‑health aneb elektronické zdravotnictví je v ČR velikým tématem, které společnost rozděluje. Mohlo by totiž učinit zdravotnictví transparentním, ale šedá zóna zdravotnické ekonomiky má své skalní zastánce a lobbisty. Uvidíme, jak se osvědčí sdílený zdravotní záznam. Na druhou stranu se prof. Duškovi (ředitel ÚZIS) podařil heroický výkon v podobě registru anonymizovaných dat českých pacientů, který sdružuje data zdravotních pojišťoven, poskytovatelů zdravotní péče, nemocnic i specializovaných registrů. Je jen několik málo zemí na světě, které mají taková data k dispozici. Téma třetí: pracovní prostředí Rovnováha mezi počtem hodin strávených v práci a v soukromí nabývá u mladých lékařů na významnosti. Standardní čtyřicetihodinová pracovní doba je u nemocničních lékařů významně překračována, a to na celém světě. Přitom až 92 procent mladých lékařů by uvítalo vyrovnanou dobu strávenou v práci a v soukromí/s rodinou. Vysoký počet hodin v práci je spojen jak u lékařů, tak u sester a pomocného zdravotnického personálu s vyšší mírou stresu a z něho plynoucích pochybení. Až u 74 procent zdravotnických profesionálů to znamená vyšší míru stresu a kvůli tomu až 34 procent uvažuje o změně profese. Nižší míra stresu je v chytrých nemocnicích. Mladí lékaři předpokládají, že jejich situace a postoje by se zlepšily, kdyby mohli spolurozhodovat o pozitivních změnách ve svém zdravotnickém zařízení. Až 83 procent mladých zdravotníků si myslí, že rozhodnutí nemedicínských pracovníků má negativní dopad na jejich postavení jako zdravotnických profesionálů. Realita v Česku: O nedoceněné roli mladých lékařů v Česku bylo popsáno mnoho papíru. Nepomohla ani iniciativa „Děkujeme, odcházíme“. Nejde totiž jen o finanční ohodnocení. Mladí lékaři na celém světě, pokud nemají bohaté rodiče, nepatří k ekonomické elitě. Jejich vizí je naplnění lékařského poslání, přístup ke vzdělávání a společenská prestiž. V důsledku naprosto nepřehledného systému vzdělávání v ČR a překážek ke splnění podmínek specializačního vzdělávání pak trpí i prestiž mladých lékařů. Pokud oficiální autority tento doslova karambol a krizi ve vzdělávání lékařů nebudou řešit, pak se propadneme v lékařské péči na naprosté dno. I v zemích, které se donedávna považovaly za rozvojové, je přístup ke specializačnímu vzdělávání daleko vstřícnější k mladým lékařům než v zemi, která kdysi přestavovala vzor pro zbytek světa. Zdroj: MT