Jak postupovat, pokud se člověk dusí cizím tělesem?

Mezi statisíce a možná i miliony lidí na celém světě se dostala informace, že u osoby, která se dusí cizím tělesem, se život zachraňuje provedením Heimlichova hmatu. S touto technikou slavil úspěch už Robin Williams ve filmu Táta v sukni, avšak v poslední době se o popularizaci postaral sám autor hmatu trávící své stáří v domově pro seniory. V úctyhodném věku 96 let zde svým postupem zachránil obyvatelku domova dusící se hamburgerem. Léto je období, kdy lze očekávat častější výskyt dušení, více jíme v přírodě i na ulici, přátelé se setkávají u společného jídla, na táborech a soustředěních mnoho dětí jí a pohybuje se při tom současně.

Není tedy od věci si připomenout, co to vlastně Heimlichův hmat je, jak funguje, zda existují rizika při jeho provádění a jaká je jeho indikace dle aktuálních resuscitačních doporučení.

Správné provedení Heimlichova hmatu

Při Heimlichově hmatu se provádí stlačování nadbřišku v místě mezi hrudní kostí a pupkem. Zachránce stojí za postiženou osobou, s níž je v těsném kontaktu. Jednu ruku má sevřenou v pěst a její palcová strana se přiloží do místa, které si předtím zachránce určil (vyhmatal) jako kompresní bod. Dlaní druhé ruky se opře o malíkovou stranu pěsti a provede až pět kompresí nadbřišku směrem dozadu a nahoru. Patofyziologický princip zákroku je následující: tlak vyvinutý zachráncem přes břišní stěnu na útroby se přenese proti bránici, ta zatlačí na plíce, kde distálně od překážky vznikne pozitivní tlak, který může při dobré konstelaci posunout cizí těleso proximálně, tedy blíže k hrtanu, či je uvolnit v hltanu, jako se stalo v popisovaném případě. Na právný postup první pomoci při dušení cizím tělesem u dospělých se můžete podívat na našem videu.

Jedná o zákrok život zachraňující, a co je důležité – po absolvování teorie a krátkého praktického nácviku není jeho provedení pro zachránce příliš složité. Je ale také skutečností, že při provádění Heimlichova hmatu může dojít ke zraněním – poranění orgánů dutiny břišní, odlomení mečovitého výběžku atp. Právě proto je jeho provedení vyhrazeno pro kritickou formu obstrukce dýchacích cest, tedy tam, kde postižená osoba není schopna artikulace, neodpovídá, zda se dusí, není schopna kašle, buď nedýchá vůbec, nebo jsou přítomny jen pokusy o vdech, sípání.

V těchto případech má ale zachránce nejprve provést až pět úderů mezi lopatky. Pokud uspěje, např. třetím úderem, okamžitě údery ukončí. Teprve po neúspěchu pátého úderu mezi lopatky je indikováno provedení Heimlichova hmatu – opět se provede až pětkrát. Zachránce střídá provádění úderů mezi lopatky s Heimlichovými hmaty. Když dojde ke ztrátě vědomí postiženého, ihned se přejde ke kompresím hrudníku, a je‑li to možné, také k umělé plicní ventilaci (jedná se o hypoxickou zástavu krevního oběhu či – v lepším případě – o poruchu vědomí z hypoxie).

Pokud je postižená osoba schopna artikulace či kašle, neprovádí se údery do zad ani Heimlichův hmat. Zachránce postiženého povzbuzuje k vlastnímu kašli a trvale sleduje. Nedojde-li ke zlepšení, volá zdravotnickou záchrannou službu. Operační středisko zdravotnické záchranné služby se samozřejmě volá také v případech kritické obstrukce dýchacích cest.

Podrobný popis provádění výše uvedených technik přesahuje rozsah této poznámky. Považuji však za nutné zde ještě uvést přesnou citaci z Doporučených postupů pro resuscitaci ERC 2015: „Rázná stlačení nadbřišku a komprese hrudníku mohou způsobit vnitřní zranění. Všechny osoby úspěšně léčené těmito technikami by měly být následně vyšetřeny k vyloučení možných poranění.“

Autor: MUDr. Jiří Pokorný, Ph.D.