Je na obzoru superantidiabetikum?

Pozoruhodný objev, který skýtá naději diabetikům na komfortní a účinnou léčbu, učinil tým vědců z řady amerických universit a výzkumných center. V animálním experimentu nalezli látku, jejíž jednorázové užití zajistí normoglykémii po dobu mnoha dní. Nyní již jen zbývá ověřit, zda tato látka bude obdobně působit i u lidí.

Mozek dokáže zásadním způsobem ovlivnit metabolická a zánětlivá onemocnění ostatních orgánů. Tuto tezi podporuje i nejnovější příklad: multi-institucionální tým v čele s Jarradem Matthewem Scarlettem z University of Washington, Seattle, Washington, USA, injekčně vpravil molekulu, fibroblastový růstový faktor-1 (FGF1), do mozkových komor myšího modelu diabetu 2. typu s pozoruhodnými výsledky. FGF1 ovlivňuje neurony hypotalamu, které řídí metabolismus a chuť k jídlu.

Na základě poznatků z předchozího výzkumu investigázoři očekávali po této jednorázové injekci snížení glykémie na jen přechodnou dobu. Místo toho se však plazmatické koncentrace glukózy normalizovaly v průběhu dalších sedmi dnů a zůstaly normální po následujících 17 týdnů (poté již byla studie ukončena).

Tato setrvalá léčebná odpověď byla pozorována i u ostatních tří myších a krysích modelů diabetu 2. typu. U žádného ze zvířat nebyla zaznamenána hypoglykemie a nebyly zjištěny ani žádné jiné komplikace.

Léčba snížila dočasně příjem potravy a tělesnou hmotnost. Tyto změny ale nevysvětlily setrvale nižší glykémii, než měly modely před experimentem. Dosažení dlouhodobě nižší plazmatické koncentrace glukózy si výzkumníci vysvětlili tím, že došlo ke zvýšení vychytávání glukózy v játrech a konverzi glukózy na glykogen. Když byl totiž stejný zákrok proveden u normoglykémických zdravých myší, vědci nezaznamenali žádný podstatný vliv na plazmatickou koncentraci glukózy.

„Investigátoři budou pravděpodobně chtít testovat, zda tento terapeutický postup povede k dlouhodobé normoglykémii a k redukci diabetických komplikací i u lidí s diebetem 2. typu,“ míní komentátor Anthony L. Komaroff z Harvard Medical School. „Navíc výzkumníci již prokázali, že intracerebroventrikulární aplikace FGF1 ani nebude nutná. Aplikace FGF1 sprejem do nozder hlodavců totiž poskytla obdobné fyziologické účinky. Nejsou tyto výsledky až příliš dobré, aby to byla pravda?“ napsal v NEJM Journal Watch.

Autor: MUDr. Jan Činčura