O doplňcích stravy, imunomodulanciích, speciálních dietách a prvcích čínské medicíny v našem prostředí slýcháváme čím dál častěji. Pohled na takzvanou komplementární a alternativní medicínu se v očích odborníků různí, konvenční medicína ji však nepřijímá. Lékaři ani farmaceuti však nemohou přehlížet skutečnost, se kterou jsou takřka v denním kontaktu, i když si to mnozí z nich neuvědomují: onkologičtí pacienti patří k nejčastějším uživatelům těchto přípravků.
Na Brněnských onkologických dnech dostaly prostor semináře, které hovořily i o jiných principech, než jaké zastává klasická medicína. Sekce vedená převážně farmaceuty při Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové a Farmakologickém ústavu LF MU zdůraznila současnou pozici fytopreparátů v terapii onkologických onemocnění, riziko nežádoucích interakcí při vzájemném užívání s cytostatiky, ale i možnost pozitivní modulace léčby.
O zkratce KAM
Motto komplementární a alternativní medicíny (KAM) říká, že je důležitější znát člověka, který trpí danou nemocí, nežli nemoc, kterou onen člověk trpí. KAM zahrnuje skupinu různorodých medicínských systémů, praktik a přípravků, jejichž účinnost a bezpečnost je doložena důkazy dle principů evidence‑based medicine. „Medicína, jež kombinuje postupy konvenční medicíny a KAM, se nazývá integrativní a jako taková začínat nacházet stále větší uplatnění zejména v onkologii,“ tak byla představena KAM PharmDr. Jitkou Pokladníkovou, která se na tyto způsoby léčby specializuje. Že má integrativní medicína své místo v péči o onkologické pacienty, potvrzuje fakt, že v roce 2003 vznikla Společnost pro integrativní onkologii. Hlavním úkolem této organizace je podpořit komplexní zdravotní péči založenou na důkazech s cílem zlepšit život pacientů postižených zhoubnými nádory.
Integrativní medicína stojí na principech, které spočívají v hledání pravých příčin onemocnění. Pacient je vnímán jako partner a ten, který má hlavní právo rozhodnutí v otázce léčby. Pacient je zároveň vnímán jako unikátní osobnost a také jako celek, nikoli jako seskupení jednotlivých kompartmentů, které by byly léčeny bez vzájemné souvislosti. V otázce léčby se mu proto stanovují individuální doporučení.
Na otázku, proč se KAM zabývat, odpovědí data národních i zahraničních statistik: prevalence užívání prostředků tohoto medicínského směru v České republice dosahuje 75 procent, mezi onkologickými pacienty je to 59 procent. V rámci této množiny převládají ženy; na základě dostupných charakteristik byl stanoven prototyp takové uživatelky: žena středního věku s karcinomem prsu nebo s jinou již prodělanou vážnou chorobou, s vyšším vzděláním a příjmem. Problematiku, která je spojena s používáním produktů přírodního charakteru, představuje nedostatečná znalost jejich mechanismu účinku: 27 procent pacientů užívá během onkologické terapie potenciálně nebezpečné kombinace přípravků, z nichž některé zvyšují její toxicitu nebo snižují efektivitu. Kvůli dosud převažujícím obavám hovořit o této naději, která v očích pacientů dokáže zvýšit účinnost standardní léčby a prodloužit jejich přežití, nemá lékař kompletní informace, relevantní při rozhodování o dalším postupu léčby. Dalším nepříliš pozitivním číslem (82 procent) je důvěra pacientů v přípravky KAM bez ohledu na zdroj dostupných informací. Řešením výše uvedených překážek v integrativní medicíně je snaha projevit zájem ze strany lékařů, což u pacienta sníží zábrany komunikace na toto téma a obavy z nepochopení. Lékárnici by pak při výdeji takových přípravků měli upozornit na rizika vznikající při souběžném užívání vlastních léčiv a především rostlinných přípravků.
Některé škodí, jiné pomohou
Fytopreparáty jsou často mocnějším nástrojem než syntetické molekuly. „Důvodem je významný fyziologický účinek látek izolovaných z rostlin, především produktů jejich sekundárního metabolismu, což jsou typicky alkaloidy, terpeny, glykosidy, flavonoidy aj.,“ podotkla docentka Lenka Tůmová z FaF UK. Zároveň dodala, že nesprávné užití rostlinných přípravků přináší více škody než užitku. Jejich interakce s léčivy stoupá v závislosti na množství preskribovaných položek (do pěti léků vzniká čtyřprocentní riziko nežádoucí reakce, 6–10 léků přináší riziko sedmiprocentní). Ve snaze zvýšit povědomí o účincích některých rostlin zejména v komunikaci s pacienty, protože pro ně jsou to „jen bylinky“, je vhodné znát popis nejčastěji užívaných přípravků. „Koneckonců, vždyť i mák je jen bylinkou,“ nadlehčila téma fytoterapie PharmDr. Jana Rudá.
MUDr. Jana Halámková, lékařka z Masarykova onkologického ústavu v Brně, v závěru sympozia uvedla neuvěřitelná čísla: „Za prostředky komplementární a alternativní medicíny se ročně utratí částky v řádech miliard korun. V USA je to kolem 34 miliard dolarů, v České republice není částka přesně definována, předpokládá se však, že se může pohybovat mezi 5–20 miliardami ročně.“ Kromě výše zmíněné fytoterapie se mezi prostředky KAM řadí i doplňky stravy jiného charakteru (vitaminy, minerály), homeopatie a také pohybové metody, jakými jsou např. meditace, vizualizace, biofeedback, tradiční léčebné systémy (čínská medicína, ájurvéda…), Tai chi a jiná terapeutická bojová umění založená na práci s energií.
Užití fytoterapie roste celosvětově. Existuje však nesprávné, i když populární vnímání veřejnosti, že tento druh léčebných přístupů je přírodní, a tudíž bezpečnější než moderní západní medicína. Pacienti často přípravky kombinují a samoléčba bez možnosti jejího zhodnocení odborníkem způsobuje závažné interakce, některé přípravky dokonce vykazují prokancerogenní účinky. Předpokládá se, že významnou roli v těchto interakcích hrají farmakokinetické a/nebo farmakodynamické mechanismy. Přes všechna tato rizika má smysl léčit nežádoucí účinky onkologické léčby fytopreparáty a dalšími doplňky stravy, ale pod dohledem lékaře. V úloze imunostimulačních účinků přírodních přípravků si PharmDr. Petr Jílek posteskl: „Kéž bychom uměli imunitu podporovat tak, jak ji umíme tlumit.“
Autor: Barbora Bártová
