Lékárníci považují systém elektronických receptů v jeho připravené podobě za nepraktický, nedostatečně vyzkoušený a potenciálně nebezpečný

6. 9. 2017 |

Povinné využívání systému elektronických receptů od 1. ledna příštího roku je experimentem nejen na lékárnících, kterým přidělá práci, ale zejména na pacientech, kvůli nimž celý systém výdeje léčivých přípravků existuje, a které může nejen zdržovat, ale v některých předvídatelných situacích doslova ohrožovat jejich léčbu.

Systém navržený Státním ústavem pro kontrolu léčiv je nepraktický. Znamená to především násobné prodloužení administrativní činnosti lékárníka při výdeji léků na elektronický recept (detailní rozbor nárůstu činnosti při výdeji papírových a elektronických receptů je uveden v příloze). Prodloužení doby pro výdej léků na elektronický recept (podle prvních praktických zkušeností asi na trojnásobek) je vzhledem k běžnému provozu v lékárně nevhodné a stresující nejen pro lékárníky, ale především pro samotné pacienty. A samozřejmě má ekonomické dopady na provoz lékáren, například v nutnosti navýšení počtu expedientů.

Nepraktické je také to, že nebude možné odstranit případné chyby na vystaveném eReceptu tak, jak je lze v současné době v souladu s legislativou opravit u listinného receptu. Nyní může lékárník po zjištění nesouladu na papírovém receptu provést, po telefonické dohodě s lékařem, opravu přímo na jeho formuláři. Nejčastěji se jedná o chyby v čísle pojištěnce. To v nově navrženém systému eReceptu možné není a chyby bude moci opravit pouze lékař, který eRecept vystavil, což se pravděpodobně nepodaří vždy okamžitě. Pro pacienta může být důsledkem takového nastavení systému oddálení léčby nikoli o minuty, ale i hodiny či dny.

Za nedostatečně vyzkoušený lze systém označit proto, že se dosud ve formě eReceptu zpracovává zhruba 7 procent z celkového počtu receptů. Přesto se projevují nejen již výše zmíněné nedostatky, ale i mnohé další, na které je ČLnK průběžně upozorňována lékárníky i firmami dodávajícími lékárnám softwarové vybavení. Získání potřebných provozních zkušeností přitom brání i skutečnost, že dosud – necelé 4 měsíce před zahájením povinného používání eReceptů – nejsou vydány potřebné prováděcí předpisy.

Potenciálně nebezpečný je systém proto, že neřeší žádné záložní varianty výdeje při možném výpadku elektřiny nebo počítačového systému v lékárně, dočasné nedostupnosti internetu v lékárně nebo nefunkčnosti centrálního úložiště, která přes všechnu péči a zabezpečení může nastat (a v minulosti již nastala). Lékárník se tak vůbec nemusí dozvědět, zda a jaký lék potřebuje pacient v akutním ohrožení. V takových případech dokonce lékárník podle zákona nesmí lék vydat. Není přitom možné považovat za řešení tohoto problému postoj Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který ve své tiskové zprávě "Povinná elektronická preskripce – pacient dostane svůj lék i v případě výpadku systémů" ze dne 2. 8. 2017 počítá s tím, že lékárník vydá léčivé přípravky nedovoleným způsobem. Česká lékárnická komora svým členům doporučila, aby takto nepostupovali. Řešením má být taková podoba průvodky eReceptu, která umožní výdej léků i v případech výpadku systému.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. - 29. září 1991. Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

Tisková zpráva