Lékárníci usilují o úhradu konzultací

24. 2. 2020 | Návrhy nových výkonů popisují, jak by mohla vypadat návštěvní služba lékárníka nebo vyhledávání pacientů s Alzheimerovou nemocí v lékárnách. Pracovní skupina k Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami má začátkem března projednávat zavedení nových hrazených výkonů pro lékárníky. Česká lékárnická komora ještě pod vedením předchozího prezidenta PharmDr. Lubomíra Chudoby připravila návrhy pěti nových zdravotních výkonů. Pro diskusi o zdravotnických výkonech v lékárnách jsou tedy nyní na stole konkrétní návrhy. Je to vedle vyjednávání o výši úhrady za jediný stávající výkon pro veřejné lékárny (signální výkon – výdej léčivého přípravku na recept) další pokus lékárníků o získání větší diverzity příjmů. Od roku 2008, kdy byla zavedena úhradová a cenová reference a stát tlačí dolů ceny hrazených léků, trápí majitele lékáren velká závislost příjmů na marži. Zavedení zdravotních výkonů hrazených z veřejného zdravotního pojištění v lékárnách by jim v tom mohlo pomoci. „Několik výkonů k projednání jsme skutečně předložili, v tuto chvíli jsou ve fázi připomínek a jednání,“ uvedl k návrhům prezident České lékárnické komory Mgr. Aleš Krebs. Blíže je komentovat nechtěl. A to proto, že před zahájením širší veřejné debaty chce jednat s relevantními partnery. Poznamenal jen, že některé připomínky, které k návrhům komora dostala, „prozrazují neúplnou znalost provozu lékárny“. „Právě proto považuji za vhodné konkrétní věci projednávat s konkrétními připomínkovými místy, abychom si nejasnosti vzájemně vysvětlili,“ vysvětluje Krebs. V pracovní skupině k sazebníku výkonů, která bude vydávat stanovisko k návrhům na nové výkony, sedí zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR, zdravotních pojišťoven, České lékařské komory, České asociace sester, Sdružení praktických lékařů ČR, Sdružení ambulantních specialistů ČR, Asociace nemocnic ČR, České lékařské společnosti JEP a České farmaceutické společnosti ČLS JEP. Jedním z výkonů, o kterých bude skupina na popud lékárníků jednat, je zhodnocení lékového záznamu. Takový výkon má být kalkulován na 30 minut času lékárníka. Jeho úhrada má být podle návrhu limitována maximálně na dva výkony u jednoho pacienta za rok, zároveň pojišťovna zaplatí každé lékárně maximálně sto těchto konzultací. Navíc se nebude v republice hradit víc než 20 000 těchto konzultací za rok. Lékárnická komora uvádí, že ve Velké Británii existuje obdobná hrazená služba, za kterou lékárna dostává v přepočtu zhruba 840 korun. Sdílený lékový záznam budou mít lékárníci k dispozici při výdeji léku nebo při konzultaci od letošního června. Na konci ledna vydalo představenstvo lékárnické komory stanovisko k využití lékového záznamu pacienta při výdeji léčivých přípravků. Při běžné dispenzaci podle tohoto stanoviska nebude docházet k plnohodnotnému vyhodnocení lékového záznamu, ale pouze k vyřešení případných aktuálních nejasností. Úplné zhodnocení medikace podle lékového záznamu je pak podle stanoviska samostatnou poradenskou činností při osobní konzultaci, na kterou se pacient objedná a lékárník si vyhradí čas. Dalším navrhovaným novým výkonem je návštěvní služba. O té začala Česká lékárnická komora více mluvit poté, co Národní rada osob se zdravotním postižením přednesla návrh na legalizaci distančního výdeje léčivých přípravků. Podle návrhu by návštěvní služba lékárníka byla kalkulovaná na 30 minut času farmaceuta. Určena by byla pro pacienty, kterým zdravotní stav neumožňuje návštěvu lékárny. Hrazena by byla nanejvýš dvanáctkrát za rok na jednoho pacienta. V odůvodnění návrhu lékárnická komora uvádí, že dnes lékárník vydává léky prostřednictvím třetí osoby jen jako nouzové řešení. „Jde o nouzové řešení, které vyžaduje zprostředkovanou komunikaci přes jinou osobu. V řadě případů ale léčiva vyzvedává v lékárně osoba, o které nelze předpokládat, že potřebné informace pacientovi předá. V odůvodněných případech je proto dispenzace léčiv přímo v domácím prostředí pacienta logickým a potřebným řešením v zájmu zajištění racionálního užití léků, posílení nefarmakologických přístupů léčby, včetně zpětné vazby a posílení adherence k léčbě. Tuto službu nezajistí žádný jiný způsob doručení léčiv pacientovi,“ uvádí komora. Náklady zdravotních pojišťoven by měly být maximálně 792 korun na jednoho indikovaného pacienta, ovšem na druhé straně lékárníci předpokládají, že díky lepší adherenci po návštěvní službě jinde zdravotní pojišťovny ušetří. Dále lékárníci chtějí hradit od pojišťoven odborné poradenství. Poslední sjezd České lékárnické komory uložil novému představenstvu, aby pokračovalo v rozšiřování kompetencí lékárníků a zapojení do screeningových programů. Pro odborné poradenství v lékárnách garantuje Česká lékárnická komora několik odborných témat, pro která pořádá kursy. Právě některá témata ze svých doporučení a kursů také navrhuje zařadit do sazebníku výkonů jako další hrazené zdravotní služby v lékárně. Lékárníci tedy předložili registrační list k novému zdravotnímu výkonu poradenství při odvykání kouření, které by mohli provádět lékárníci proškolení v kursu garantovaném lékárnickou komorou. Takové poradenství by bylo počítáno jako 20 minut práce. O pět minut delší dobu chtějí lékárníci počítat na screening diabetes mellitus. Tento lékárenský výkon by byl určen pro pacienty, kteří nechodí na preventivní vyšetření k lékaři, je jim 35 až 65 let a mají určité rizikové faktory v anamnéze. Lékárník by u nich zhodnotil riziko rozvoje diabetu podle dotazníku FindRisc nebo změřením glykémie z kapilární krve, kterou si odebere sám pacient pod dohledem proškoleného farmaceuta. Podle výsledku by lékárník poskytl edukaci a pacienty ve vysokém riziku by poslal k lékaři. Posledním navrhovaným novým lékárenským výkonem je screening a poradenství pro pacienty s Alzheimerovou nemocí. Návrh vychází z toho, že většina pacientů s mírnou kognitivní poruchou vůbec není diagnostikována. Podle odhadu se jedná o 250 000 pacientů, uvádějí lékárníci. „Farmaceuti ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví (NÚDZ) využívají krátké, ale efektivní testy kognitivních poruch, kdy první z nově připravených testů byl již certifikován Ministerstvem zdravotnictví ČR. Do praxe praktických lékařů se nezasahuje,“ píše se v návrhu. Lékárník tedy podle návrhu zjistí kognitivní stav pacienta, konzultuje s ním výsledky a doporučí další vyšetření. Všeobecná zdravotní pojišťovna ani Svaz zdravotních pojišťoven ČR nechtějí před jednáním pracovní skupiny svůj postoj k jednotlivým navrhovaným novým lékárnickým výkonům komentovat. Prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ing. Ladislav Friedrich, CSc., pouze připomněl, že dřívější debaty o podobných návrzích poukázaly na některé problémy. „Pro řadu těchto aktivit nemusejí být v praktickém provozu lékáren dostatečné podmínky anebo proti některým z těchto aktivit jsou námitky odborných společností, a byly diskutovány i další problémy,“ uvedl Friedrich. Pokud by přesto byly nové výkony na březnovém zasedání schváleny, mohou být zařazeny do novely vyhlášky pro rok 2021. Zástupci lékárníků si jsou jistě vědomi toho, jak náročné je získat podporu členů pracovní skupiny pro sazebník výkonů. Podle vedení komory je nyní prvním očekávaným krokem spíše zavedení dispenzační taxy zákonem. O to se opětovně snaží při projednávání novely zákona o zdravotním pojištění. Té, která aktuálně míří na vládu a která primárně řeší úhradu léků na vzácná onemocnění. „Vzhledem k ministrem deklarované podpoře jednání o změně odměňování lékárenské péče je v tuto chvíli očekávaným prvním krokem zavedení dispenzační taxy do zákona,“ uvádí prezident Krebs. Zdroj: MT