Léky s rozumem aneb Sám rozum lékem

Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu Parlamentu ČR za odborného poradenství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně uspořádal 24. května 2016 konferenci s názvem Léky s rozumem. Konferenci uvedl a moderoval senátor prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc., a to s vtipem sobě vlastním.¨Nejdůležitější na celé konferenci byl fakt, že šlo o první „pilotní“ projekt odborné diskuse o přístupu k lékům. Všechny prezentace svědčily o tom, že je opravdu co řešit. „Léky se dotýkají každého, a to tím víc, jak populace stárne a je více nemocná,“ řekl senátor v úvodu. „Je žádoucí dbát na to, aby byly léky s profesionálním rozumem předepisovány, aby byly s rozumem užívány a nenadužívány či nezneužívány. Léky nesmějí být přeceňovány, protože léky všechno nevyřeší, ale ani podceňovány, zejména pro své nežádoucí nebo dokonce neznámé účinky. Musíme se učit, jak s léky neplýtvat a jak léky platit s rozumem, už z toho důvodu, že nejsme nejbohatší zemí,“ vyjmenoval profesor Žaloudík. Štědrou nabídku a dostupnost léků přirovnal ke karnevalu, nad nímž se podivují i kolegové ze západních zemí. „Rozumné je nastavit určité regulace. Musíme také zvážit, jak s rozumem léky hodnotit, v Česku totiž neexistuje HTA (Health Technology Assessment). Na léky je nutné také pohlížet optikou klinických studií, na kterých se česká zdravotnická pracoviště úspěšně podílejí. Léky musejí mít rozumnou formu bránící například předávkování. Mnohdy sám rozum je lékem. Aktivity pod heslem Léky s rozumem představují i výzvu pro praktické lékaře,“ uzavřel profesor Žaloudík.

Léková politika MZ

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček následně představil zásady lékové politiky Ministerstva zdravotnictví ČR. „Hlavním principem je zajištění kvalitních, bezpečných a účinných léků pro všechny občany s přihlédnutím k limitovanému objemu finančních prostředků,“ uvedl ministr. Činností SÚKL a VZP došlo k významnému snížení cen léků, a to v důsledku tzv. zrychlených revizí úhrad. Tím vznikla úspora zhruba jedné a půl miliardy korun v loňském roce a letošní úspory již dosahují částky kolem 500 milionů korun. Tyto finanční rezervy lze alokovat tak, aby v každé referenční skupině byl jeden lék bez doplatku pro pacienta. Lze je také použít pro vstup nových a velmi nákladných léčivých přípravků. Vysoce inovativním lékům lze přiřknout úhradu bez analýzy nákladové efektivity – dočasně po dobu jednoho roku. Podobné léky (generika a biosimilars) procházejí zkráceným úhradovým řízením, které trvá maximálně 30 dní. V rámci novely zákona o léčivech bude řešen i problém nedostupnosti léků kvůli reexportu. Místo v novele bude mít zakotvení účasti pacientů v klinických studiích (po vzoru evropské směrnice). Němeček se dále věnoval z ekonomického hlediska významné skupině tzv. centrových léků. „Zejména u onkologické léčby platíme cenu za úspěch. Tím, jak se prodloužila doba života onkologických pacientů, dožijí se nemocní dalšího maligního onemocnění, nebo při relapsu i příchodu nové a dražší léčebné modality. Budeme se muset naučit nově příchozí léky kategorizovat, protože v jejich účinnosti jsou až propastné rozdíly,“ prohlásil ministr. Novelizací zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, se dosáhlo zabezpečeného přístupu k datům pojišťoven, která budou po anonymizaci poskytována pro následné analýzy. Od roku 2017 tak bude možné analyzovat data získaná u jednotlivých přípravků. Ministr Němeček závěrem prohlásil, že plánované změny přinesou do českého zdravotnictví stabilitu a zlepší péči poskytovanou pacientům.

Co znamená farmakoterapie

O významu farmakoterapie hovořil profesor Štěpán Svačina, předseda ČLS JEP. Díky farmakoterapii diabetu, hypertenze, dyslipidémií již lidé neumírají na důsledky těchto chorob, v jejichž pozadí je především obezita, mezi 55. až 65. rokem, ale žijí mnohem déle. Dobré hodnocení v rámci European Health Care Index (EHCI) staví Českou republiku na roveň Rakouska a Francie. ČR předčila mnoho západních zemí, a to zejména tím, že je české zdravotnictví schopno rychle implementovat nové technické vybavení, postupy i léky. „V ostatních zemích personální náklady brzdí vstup nových technologií, u nás jde rozvoj kupředu na úkor platů zdravotníků,“ řekl Svačina. EHCI oceňuje zejména dobrou dostupnost zdravotních služeb. Není tomu tak například v léčbě diabetu, kde zaujímá ČR místo na začátku poslední třetiny, a terapeutické úspěchy diabetu závisejí významně na farmakoterapii. Ta dovede podstatně ovlivnit zdravotní stav velké části populace (nejen diabetiků) a vede ke snížení mortality u mnoha chorob. Odvrácenou tváří farmakoterapie je však non‑adherence pacientů k léčbě na straně jedné a polypragmazie na straně druhé. Přitom jde mnohdy o duplicitní preskripci jedné účinné látky pod dvěma komerčními názvy. Řešením by tu bylo elektronické úložiště receptů, v němž by bylo možné v každé lékárně duplicitu zjistit. Závěrem se profesor Svačina vyjádřil k zákazu reklamy na léčivé přípravky pro laickou veřejnost. „Evropský pacient je posledním klientem odděleným od pravdivých informací o léčivých přípravcích,“ řekl. Místo informací o významu farmakoterapie lidé čtou „odborná doporučení“ na potravní doplňky, mezi nimiž je část nevalné kvality a jen minimum má ověřenou účinnost. Chybějí‑li informace, nastupuje „alternativa“ bez vědeckých důkazů účinnosti (nebo na úrovni placeba).

Léky do koše nepatří

Zajímavé sdělení přednesl PharmDr. Zdeněk Blahuta, ředitel SÚKL. Velmi významným únikem financí z oblasti nákladů na léky jsou předepsané, ale neužívané léky. SÚKL zorganizoval kampaň s názvem Léky do koše nepatří, která upozorňovala na skutečnost, že nevyužívané léky je nutné vrátit do lékárny k likvidaci a nikoli hodit do odpadkového koše či výlevky, kde přispívají k následnému znečištění životního prostředí. Šokující je navíc zjištění, že jsou ročně „vyhozeny“ nebo likvidovány léky za dvě miliardy korun (hrazené ze zdravotního pojištění i nehrazené). Z průzkumu, který SÚKL provedl, vyplývá, že léky za jednu miliardu korun zlikvidují ročně lékárny, léčivé přípravky za 500 milionů skončí v odpadu a zbytek zůstane nevyužitých doma až do doby exspirace. PharmDr. Blahuta se pochvalně vyjádřil o spolupráci s Ústavem lékového poradce, který pomáhá s osvětou o správném a bezpečném užívání léků.

Farmaceuti – záchranáři

Nejzajímavější částí vystoupení PharmDr. Lubomíra Chudoby, prezidenta České lékárnické komory, byla informace o činnosti nemocničních klinických farmaceutů, kteří jsou často první, kdo při přijetí pacienta k hospitalizaci zachytí chyby v medikaci, duplicity či lékové interakce. Situace by byla jednodušší, kdyby fungovalo centrální úložiště receptů, kde by byly dohledatelné lékové profily všech pacientů. U 42 procent hospitalizovaných pacientů najdou kliničtí farmaceuti rizikové medikace a u dvanácti procent je toto riziko vysoké. Lékárnická komora ve spolupráci s IPVZ pořádá kursy pro lékárenské farmaceuty v rámci postgraduálního vzdělávání, v nichž se lékárníci naučí poskytovat poradenství svým klientům. Jak správně užívat lék je již normou, ale v současnosti mohou lékárníci poradit, jak snižovat hmotnost, odnaučit se kouřit, co poradit pacientovi s hypertenzí. Pro poradenství v lékárnách organizuje ČLnK garantované kursy.

 Negativní důsledky preskripčního omezení

Velmi bouřlivou diskusi vyvolal příspěvek MUDr. Igora Karena, místopředsedy SVL JEP, který našel mnoho vážných argumentů, proč by měla být zrušena preskripční omezení (s výjimkou centrových léků). Preskripční omezení v české podobě nejsou obvyklá nikde v EU. Ředitelka WHO Margaret Chan opakovaně na základě nákladových analýz upozorňuje, že primární péče je nejefektivnější způsob poskytování zdravotní péče. Posílení kompetencí praktiků přináší vždy značné úspory do zdravotního systému. Pokud nemůže praktik předepsat určitý lék (omezení kategorie E), pak je nucen vyslat pacienta k odborníkovi, což je indukovaná péče, která systém zcela zbytečně zatěžuje. O nákladnosti jednotlivých segmentů zdravotní péče svědčí následující statistika: primární péče ošetří 80 procent pacientů a čerpá patnáct procent zdrojů. Ambulantní specialisté léčí patnáct procent nemocných a spotřebují 45 procent, nemocnice poskytují péči pěti procentům nemocných při spotřebovaném podílu zdrojů ve výši 40 procent. Ostatně i EHCI nám vytýká nedostatečný gate‑keeping.

Pokračování příště

Dalším prezentacím, které byly také velmi přínosné, se budeme věnovat v některé příští MT. Na co se můžete těšit: profesor Jiří Vlček se věnoval minimalizaci rizik a roli klinického farmaceuta v léčebném týmu. MUDr. Jana Skoupá, předsedkyně České farmakoekonomické společnosti, přednesla srovnání ČR a EU v utilizaci farmakoterapie u kardiovaskulárních onemocnění. MUDr. Michal Prokeš tentokrát vystupoval za SVL ČLS JEP a podpořil Igora Karena důkazy, proč je nutné zvážit preskripční omezení, která mají výrazně negativní roli. Ke konkrétním zdravotním problémům a významu farmakoterapie v jejich řešení se vyjádřili doc. MUDr. Martin Anders, předseda Psychiatrické společnosti (antidepresiva), a profesor Richard Češka, předseda České internistické společnosti (Které léky zachraňují nejvíce životů? A proč proti nim média bojují?).Paní Jana Petrenko a její host Jana Drexlerová (Mamma Help) vysvětlily, čím mohou prospět pacientské organizace k účelné farmakoterapii a přístupu k ní.Závěrem shrnul Mgr. Jakub Dvořáček, co vše přináší inovativní farmaceutický průmysl české populaci.