Cookies

Náš web potřebuje pro přizpůsobení obsahu a analýzu návštevnosti váš souhlas. Souhlas vyjádříte kliknutím na tlačidlo "OK". Více informací
Svúj souhlas můžete odmítnout zde.

Aktuality | Zpravodajství

Nemocní v Česku berou příliš mnoho léků, a ty jim pak mohou škodit

7. 11. 2023

Nemocní v Česku berou příliš mnoho léků, a ty jim pak mohou škodit

Čeští pacienti často užívají zbytečně moc léků, a ty jim pak mohou uškodit. Procházejí navíc řadou vyšetření, která jsou někdy zbytečná nebo opakovaná a zatěžují jejich organismus. Zlepšit současnou situaci chtějí čeští internisté, kteří se připojili ke kampani Choosing Wisely (aneb Vybírej moudře). První kroky a závěry z průzkumu, jak to funguje v českých nemocnicích, kde je třeba změn a jak zapojit pacienty představí na své největší letošní akci – XXX. kongresu České internistické společnosti, který startuje v Brně 8. listopadu. 

„Až 30 % nákladů směřuje na péči, která přináší pacientovi velmi malý nebo žádný užitek a může mu i škodit. V medicíně platí, že méně je někdy více, ale praxe tomu neodpovídá. Na odděleních se běžně setkáváme s pacienty, kteří berou až deset léků denně a procházejí řadou vyšetření, která mají malý diagnostický přínos, nebo pacientům mohou dokonce ublížit. Lékaři se často neptají, jaké léky vysadit, ale spíše co ještě nasadit. Mnohdy ze strachu, aby něco nepodcenili. Je obecně známé, že pokud člověk užívá více než pět léků, stoupá riziko nežádoucích účinků kvůli jejich vzájemnému ovlivňování nad 30 %. A exponenciálně stoupá s každým dalším lékem. Dle světových dat jsou nežádoucí účinky léčivých přípravků příčinou až 10 % hospitalizací,“ vysvětluje internista MUDr. Petr Grenar, který společně s kolegy provedl ve Fakultní nemocnici Hradec Králové průzkum v rámci projektu Choosing Wisely. V něm získali odpovědi od několika desítek lékařů a odpovědi pak porovnali s výsledky ankety sesbírané americkou internistickou společností při inciativě Choosing Wisely. Téměř 95 % dotazovaných odpovědělo, že některá vyšetření se dle jejich názoru provádí nadbytečně. Především laboratorní odběry, CT vyšetření nebo rentgen, ultrazvuk břicha, EKG či magnetická rezonance. A téměř 77 % dotazovaných soudilo, že se zbytečně předepisují léky, a to nejvíce antibiotika, antivirotika, léky na potlačení produkce kyseliny v žaludku, hypnotika či léky na bolest. Celkem 70,7 % lékařů přiznalo, že v každodenní praxi provádějí úkony, o jejichž užitečnosti pro pacienta nejsou přesvědčeni. „Lékaři nejčastěji, jako důvod předepsání zbytných vyšetření, uváděli tlak okolí, respektive snahu o dodržení zaběhlé praxe. Dále pak strach z dopadů, naléhání pacienta nebo jeho rodiny. Výsledky dotazníku se shodují se závěry původní ankety,“ cituje MUDr. Grenar. Přesně 82,5 % dotazovaných lékařů by si zároveň přálo, aby jejich pacienti byli více a podrobněji seznámeni s tím, co jim doporučují za diagnostické a léčebné kroky.

Která vyšetření byla nadbytečná a co pacientům spíše uškodilo, než pomohlo, budou nyní zkoumat v pražské Thomayerově nemocnici, výsledky budou znát příští rok. „Sestavili jsme také letáky pro pacienty, které obsahují pět otázek, jež by měli se svým lékařem probrat. Tedy zda je dané vyšetření opravdu nutné, jaká z něj plynou rizika, jestli jsou i jiné, jednodušší a bezpečnější možnosti a co se stane, pokud neudělá lékař nic. Tyto letáky dáme k dispozici kolegům a budeme rádi, když se dostanou k pacientům ať už v ambulancích, či nemocnicích,“ vysvětluje internista z Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze MUDr. Dan Rakušan. Internisté, kteří u jednoho pacienta obvykle řeší více přítomných chorob najednou, se s „předávkováním“ léky, aneb tzv. polypragmazií, setkávají nejčastěji. Podle prof. MUDr. Jana Václavíka, Ph.D., FESC, FEFIM, přednosty Interní a kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava, jsou to právě oni, kdo se zamýšlí nad celkovým stavem nemocného a nechávají mu jen ty léky, které jsou pro zlepšení jeho zdraví zásadní.

„V současnosti bohužel panuje přesvědčení, že medicína je všemocná. Očekávání pacientů a jejich rodin je obrovské, jakékoliv zhoršení zdravotního stavu nebo nedej bože úmrtí v nemocnici se považuje přinejmenším za pochybení zdravotníků nebo rovnou za kriminální čin. My lékaři přemýšlíme, jakou další léčbu nasadit, jakou další chorobu léčit, jakou citlivější diagnostickou metodu použít. Stírá se hranice mezi zdravím a nemocí. Občas děláme ze zdravých nemocné,“ dodává MUDr. Rakušan. Při léčbě je dle něj třeba zohlednit i osobnost konkrétního pacienta. „Pro vážně nemocné je například nejcennější komoditou čas a ten při nadbytečných cestách do nemocnice za vyšetřeními ztrácí,“ dodává lékař MUDr. Jiří Cyrany, Ph.D., z královéhradecké fakultní nemocnice.

O kampani Choosing Wisely

Kampaň Choosing Wisely byla spuštěna v roce 2012. Americká internistická společnost (ABIM – American Board of Internal Medicine) tehdy vyzvala devět spřátelených příbuzných společností, aby v rámci svých odborností vytvořily seznam pěti diagnostických či terapeutických úkonů v dané specializaci, které jsou podle lékařů nadužívané či neposkytují pacientům smysluplný prospěch. Za deset let bylo vytvořeno více než 700 konkrétních doporučení, do kampaně se zapojilo více než 80 odborných společností, a navíc se rozšířila do dalších 30 zemí. Principy kampaně lze přeložit heslem Méně je více. Zdůrazňuje potřebu neuplatňovat pro pacienta neefektivní diagnostické a terapeutické kroky, doporučuje neduplikovat vyšetření, zvažovat pečlivě potenciální škodlivost vyšetření, volit méně rizikové a zatěžující procedury, diagnostiku a léčbu individualizovat.

Zdroj: Tisková zpráva, Kapitoly online