Aktuality

Otevření unikátního výzkumného centra

10. 2. 2016

Otevření unikátního výzkumného centra

Pražská 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy má světovou prioritu – nejmoderněji vybavenou výzkumnou laboratoř: Centrum pokročilého preklinického zobrazování.

Centrum pokročilého preklinického zobrazování (Center of Advanced Preclinical Imaging, CAPI) bylo otevřeno 9. února 2016. Bude sloužit pro výzkum, který je nutný pro vývoj nových léčebných modalit před tím, než vstoupí do programu klinických studií. Unikátem je přístroj využívající zcela novou tomografickou technologii zobrazování paramagnetických částic (Magnetic Particle Imager, MPI; viz obrázek), který lze svým významem přirovnat k objevu rentgenových paprsků. Na 1. LF UK jde teprve o třetí komerční instalaci tohoto přístroje ve světě (první dvě jsou v Německu). Pracoviště vzniklo za podpory Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.

Světová výjimečnost Centra spočívá v tom, že disponuje nejen inovativní MPI, ale současně i CT, magnetickou rezonancí (MRI), pozitronovým emisním tomografem (PET), jednofotonovým výpočetním tomografem (SPECT) a současně přístroji pro fluorescenční zobrazení laboratorních zvířat (myší).

„Centrum je jedinečné v tom, že zde lze vyšetřovaný organismus zobrazit všemi metodami a získané obrazy vzájemně sloučit. Takováto multimodální vyšetření obvykle zahrnují překryv maximálně tří až čtyř metod, v našem centru je však bude možné sloučit až z šesti různých typů zobrazovacích metod,“ uvedl vedoucí Centra RNDr. Luděk Šefc, CSc.

Centrum bude využívat nejenom 1. LF UK, ale bude k dispozici zájemcům z dalších vysokých škol, výzkumných institucí a firem v Česku i v zahraničí. O spolupráci již projevily zájem firmy z Německa, Švýcarska, Kanady a dalších zemí.

Magnetic Particle Imager

MPI využívá techniky sledování pozice superparamagnetických nanočástic v měnícím se magnetickém poli. Výsledkem vyšetření je velmi rychlé zobrazení, které umožňuje průběžné sledování objektu s rozlišením do 0,4 mm. Tyto částice (např. oxidy železa) lze vstříknout do krevního oběhu, čímž se získá obraz cévního zásobení. Nanočásticemi se mohou označit jednotlivé buňky nebo třeba lékové nosiče

Vědci očekávají od nové technologie v budoucnu velký klinický přínos. „Měla by odstranit nevýhody nyní používaných metod, a to zátěž pro organismus pacienta či schopnost poskytnout jen statický obraz,“ dodává RNDr. Luděk Šefc, CSc.

V nejbližší době zde bude probíhat i výzkum terapie kmenovými buňkami pro účely hematologie. Dalšími výzkumnými projekty budou neurodegenerativní choroby, onkologie, ale i plastická chirurgie.

Autor: miš