Pandemie a duševní zdraví: strmý nárůst v prodeji antipsychotik

Nová studie porovnává prodeje léků v období pandemie a před ní. A přináší překvapivá zjištění. 

Dopad pandemie COVID-19 na dušení zdraví je zcela nesporný, a proto musí být intenzivně studován. Dostupný výzkum je však většinou založen na populačních nebo internetových dotazníkových šetřeních. V obou případech jsou však výsledky limitovány velikostí dotazovaného vzorku a týkají se jen subjektivních příznaků dotazovaných osob. Minimum studií se zabývá dopadem pandemie a souvisejících opatření přímo na chování lidí. 

Výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a Českého vysokého učení technického (ČVUT) ve studii spojili své síly se společností IQVIA, globálním lídrem v poskytování analytických a konzultačních služeb, technologických řešení a největším zprostředkovatelem klinických studií v oblasti farmacie. Společně studují vývoj spotřeby léků na psychické poruchy v průběhu pandemie. „Studium spotřeby léků užívaných při léčbě psychiatrických poruch představuje unikátní možnost, jak studovat dopad pandemie COVID-19 a souvisejících epidemiologických opatření na duševní zdraví a chování lékařů i pacientů. Především však může ukázat, které skupiny psychiatrických pacientů jsou nejvíce ohroženy,“ říká Ing. Eduard Bakštein Ph.D., analytik společného výzkumného týmu NUDZ a ČVUT. Počátkem března se v ČR objevily první případy nákazy a od 16. března byl zakázán volný pohyb osob na našem území. Od poloviny dubna jsou pak postupně uvolňována opatření v souvislosti s nouzovým stavem. Analýza spotřeby léků z dat distributorů léků i lékáren, přinesla neočekávané výsledky. 

Antidepresiva a léky na úzkost: nižší nárůst, než se čekalo 

„Nejvýraznější nárůst spotřeby byl pozorován v případě antipsychotik, tedy léků užívaných především k terapii schizofrenie a dalších psychotických onemocnění. Strmý nárůst výdeje léků začal již koncem února. Vrcholil pak v polovině března, kdy byla vyhlášena celostátní karanténa a byl pozorován 50procentní nárůst spotřeby oproti minulému roku,“ popisuje doc. Daniel Novák z fakulty elektrotechnické ČVUT. V případě antidepresiv nebyl nárůst zdaleka tak výrazný, dosahoval maximálně 25 procent ve srovnání s rokem předchozím. Podobně tomu bylo i v případě léků na nespavost a demenci, kde se také projevil jen mírný efekt předzásobení na úplném začátku karantény. Zcela překvapivý nález pak byl v případě léků na úzkost, tedy anxiolytik. V průběhu epidemie byl nárůst prodejů těchto přípravků zcela minimální, v době vyhlášení karantény se zvýšil jen o 10-15 procent, a ještě před začátkem uvolňování dokonce výrazně klesl – zhruba o 20 procent oproti stejnému období roku 2019 (měřeno v CZK na úrovni cen výrobců). 

Prevence pro nemocné se schizofrenií 

„Prodej léků je komplexní jev, do kterého se během epidemie nepromítal pouze zdravotní stav, ale také opatření spojená s epidemií včetně zavřených ambulancí, předzásobení léky pacienty v prvních týdnech pandemie a častější využívání e-receptů bez nutnosti osobní docházky nemocných do ambulancí,“ dodává Ing. et Ing. Martin Šlégl, MIM, generální ředitel IQVIA pro Českou republiku a Slovensko. Jak dodává, společná analýza přinesla dvě zásadní zjištění. Zaprvé se ukazuje, že epidemie a související opatření měly největší dopad na nemocné se schizofrenií a příbuznými psychotickými poruchami. Představují tedy nejvíce ohroženou skupinu, na kterou se v budoucnu bude třeba soustředit. „Pro nemocné se schizofrenií musíme vypracovat efektivní programy prevence dopadu nejen případných dalších vln epidemie, ale i podobných globálních problémů. Zadruhé, je zajímavé pozorovat minimální vliv nemoci COVID-19 na spotřebu léků proti úzkosti. Pokles jejich prodejů již od druhé poloviny března je skutečně nečekaný. Za nejpravděpodobnější považuji vysvětlení, že lidé strádající nadměrnými obavami a zvýšenou úzkostí v podmínkách běžného života vlastně dostávali v rámci opatření proti COVID-19 jasné instrukce, jak se bránit. Paradoxně tedy epidemie mohla stav úzkostných nemocných zlepšit, protože místo užívání léků jednoduše šili roušky, sháněli dezinfekci a soustředili se na dodržování hygienických opatření. Také mohlo mít vliv to, že nechodili do práce, z níž vyplývající stres může úzkost zhoršovat,“ uzavírá prof. Jiří Horáček, náměstek pro vědu a výzkum NUDZ. Podrobnější vysvětlení pozorovaných jevů je pak předmětem dalšího probíhajícího výzkumu. 

Zdroj: MT