Patří káva mezi karcinogeny? Podle současných studií spíše ne

Patogeneze maligních nádorů je velmi komplexní a ne vždy je snadné odhalit jejich konkrétní příčinu. V posledních desetiletích vědci po celém světě ozřejmili velké množství látek, které jsou zodpovědné za vznik maligních nádorů. Otázkou zůstává, zda mezi takzvané karcinogeny patří i látky obsažené v kávě. Dostupné studie naznačují, že spíše ne.

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (International Agency for Research on Cancer, IARC) přezkoumala více než 1 000 studií na lidech a zvířatech a nenalezla dostatečné důkazy nasvědčující tomu, že káva patří mezi karcinogeny.

Susan Gapstur et al. ve své studii z roku 2017 zjistili, že pití kávy může být protektivním faktorem v rozvoji specifických forem maligního nádorového bujení. I když v dříve publikovaných studiích byla nalezena asociace mezi konzumací kávy a rizikem malignit, jednalo se spíše o vyšší riziko v důsledku současného kouření tabákových výrobků, protože lidé pijící kávu často také kouří.

Pravdou je, že při procesu pražení vzniká v kávových zrnkách akrylamid, který se dle IARC řadí mezi karcinogeny 2A, tedy mezi látky pravděpodobně karcinogenní pro člověka. Akrylamid je obsažen také v cigaretovém kouři a potravinách s vysokým obsahem škrobu, které se připravují za vysokých teplot (například v hranolkách či bramborových lupínkách). Lidé, kteří se obávají karcinogenních účinků akrylamidu mohou zvolit kávu připravenou jiným způsobem než pražením.

Existuje také spojitost mezi konzumací horkých nápojů a rizikem maligního nádorového bujení v oblasti jícnu. Toto riziko vzniká při konzumaci kávy o teplotě vyšší než 65 °C. Lepší je tedy nechat kávu před konzumací trochu vychladnout.

Konzumace kávy v rozumném množství nepředstavuje žádné zdravotní riziko. Excesivní konzumace ale může způsobit zdravotní obtíže, například hypertenzi, či poruchy spánku. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administration, FDA) proto nedoporučuje dospělým jedincům konzumovat více než 4‒5 šálků kávy denně. Děti a adolescenti by podle Americké pediatrické akademie vůbec neměli konzumovat nápoje obsahující kofein.

V těhotenství a během kojení je vhodné konzumaci kávy omezit, přesně stanovené denní množství se však podle jednotlivých doporučení liší, i vzhledem k odlišnému obsahu kofeinu v různých druzích kávy.

Některé studie naopak podtrhují prospěšnost pravidelného pití kávy. Z výsledků přehledu publikovaného Dr. Robinem Poolem a kolektivem v roce 2017 v British Medical Journal vyplývá, že konzumace kávy v obvyklém množství přináší více pozitivních zdravotních výsledků v porovnání se škodlivými účinky. Souhrnné odhady ukazují největší snížení rizik při konzumaci 3−4 šálků kávy denně.

Konzumace kávy byla ve studii asociována s poklesem mortality a nižším rizikem vzniku srdečních chorob, některých maligních nádorů (karcinom prostaty, endometria, tlustého střeva, ovaria, prsu, pankreatu, štítné žlázy, melanom, leukémie aj.), neurologických a psychiatrických chorob (Parkinsonova a Alzheimerova nemoc, deprese), metabolických chorob (diabetes mellitus 2. typu) a jaterních chorob (nealkoholická steatóza, jaterní fibróza a cirhóza).

Současné studie tedy neprokazují přímou asociaci mezi konzumací kávy a rizikem maligních nádorů, káva se zdá být spíše protektivním faktorem řady onkologických onemocnění. Další výzkum v této oblasti je však nezbytný, aby se s definitivní platností vyvrátil možný karcinogenní účinek kávy.

Autor: drho

Zdroj: 1. https://www.medicalnewstoday.com/articles/322649.php

2. Gapstur S. M., Anderson R. L., Campbell P. T. et al. Associations of Coffee Drinking and Cancer Mortality in the Cancer Prevention Study-II. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2017 Oct; 26 (10): 1477‒1486. doi: 10.1158/1055-9965.EPI-17-0353.
3. Poole R., Kennedy O. J., Roderick P. et al. Coffee consumption and health: umbrella review of meta-analyses of multiple health outcomes. BMJ 2017 Nov 22; 359: j5024, doi: 10.1136/bmj.j5024.