Předčasně narozené děti mají lepší vyhlídky než před 20 lety

Francouzská studie prokázala snížení počtu neuromotorických postižení u předčasně narozených dětí v roce 2011 v porovnání s těmi, které se narodily v roce 1997.

Několik studií v poslední době potvrdilo zlepšující se počet přežití i výsledky vývoje u extrémně předčasně narozených dětí (gestační věk 22 až 26 týdnů) během několika posledních dekád. Ovšem výsledky vývoje u dětí narozených velmi předčasně (gestační věk 27 až 31 týdnů) a narozených mírně předčasně (gestační věk 32 až 34 týdnů) byly dosud méně jasné.

Ve velké prospektivní kohortní studii, provedené ve Francii, vědci zkoumali výsledky vývoje neurologického systému u 4200 předčasně narozených dětí v gestačním věku 22 až 34 týdnů, které se narodily v roce 2011. Po dovršení dvou let věku pak jejich rodiče vyplnili ověřený dotazník pro vývoj nervového systému u dětí ((Ages and Stages Questionnaires, ASQ). Děti rovněž podstoupily lékařské vyšetření, při němž byla diagnostikována postižení neuromotorická (tedy mozková obrna) a senzorická (sluchové a oční vady).

Počet přeživších bez těžkého či mírného neuromotorického a senzorického postižení byl u dětí narozených extrémně, velmi a mírně předčasně narozených 49 %, respektive 90 % a 98 %. Celkově se tyto výsledky zlepšily průměrně o 7 % ve srovnání s dětmi narozenými v roce 1997. U dětí, narozených ve 22. až 24. týdnu těhotenství, se však výsledky nezměnily. (Přežilo pouze jedno dítě narozené před 24. týdnem, neboť ve francouzské praxi se v těchto případech resuscitace nedoporučuje). Děti bez postižení se však z velké části umístily v rizikovém rozmezí podle ASQ (50 % u extrémně nedonošených, 41% u velmi nedonošených a 36% u mírně nedonošených), obzvlášť v sociálně-emočních a komunikativních oblastech.

Snížení neuromotorických postižení je sice potěšující, ale přesto výsledky studie zdůrazňují pokračující vysoké riziko sociálně-emočních a komunikativních poškození u dětí, narozených dokonce pouze mírně předčasně. Participanti této studie s nižšími příjmy, jejichž děti měly vyšší míru vývojových problémů, s nimi méně často podstoupili dvouletou prohlídku. To se často pozoruje i při následných prohlídkách dětí s vysokým rizikem, ošetřovaných na neonatologických jednotkách intenzívní péče. Proto ASQ i další zprávy, které poskytují rodiče o svých dětech po dovršení věku 24 až 30 měsíců, mohou být dobrým vodítkem i pro děti, které následné prohlídky po pobytu na těchto jednotkách neabsolvují. Pomohou totiž u nich rozpoznat případy, vyžadující intenzivnější pozorování jejich vývoje a následnou léčbu.

Zdroj: Pierrat V et al. Neurodevelopmental outcome at 2 years for preterm children born at 22 to 34 weeks' gestation in France in 2011: EPIPAGE-2 cohort study. BMJ 2017 Aug 16; 358:j3448. <http://response.jwatch.org/t?r=3963&amp;c=2679&amp;l=9&amp;ctl=1D0B0:1BD6B3BB23E1CD7463149E0E37A2F0D2&amp; >

Autor: uza