Protipadělková opatření u léčivých přípravků – start 9. 2. 2019!

O novele zákona o léčivech provádějící evropské předpisy v oblasti protipadělkových opatření jsme Vás informovali v právních aktualitách na tomto místě. Jelikož se již kvapnými kroky blíží start celého systému, je třeba se ptát, zda a jak vůbec je systém připraven a nastaven. Níže najdete základní přehledné shrnutí společné pro lékaře a lékárníky, a to v základních otázkách a odpovědích. Rádi bychom Vám přiblížili celou problematiku komplexně tak, aby byly zodpovězeny základní otázky, na které byste určitě měli znát odpovědi, a popsán poslední vývoj novelizace před osudnou sobotou 9. 2. 2019, ve kterou to všechno naplno vypukne.

Evropská úprava

Protipadělková opatření byla přijata tzv. protipadělkovou směrnicí (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/62/ES, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkající se humánních léčivých přípravků, pokud jde o zabránění vstupu padělaných léčivých přípravků do legálního dodavatelského řetězce). Protipadělková směrnice byla přijata již v roce 2011 a do našeho právního řádu byla implementována novelou č. 70/2013 Sb. již v roce 2013 zavedením základních definic jako je padělaný léčivý přípravek a zavedením základní sankce za uvedení padělaného léčivého přípravku na trh. Nicméně celý systém protipadělkových opatření se měl spustit až v návaznosti na přijetí podrobnějších pravidel formou prováděcího nařízení. Tím se stalo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2016/161, kterým se tato směrnice doplňuje stanovením podrobných pravidel pro ochranné prvky uvedené na obalu humánních léčivých přípravků. V nařízení se mělo mj. rozhodnout, kdo bude celý systém vytvářet a provozovat: zda národní autority jako je SÚKL, nebo nějaká evropská autorita nebo dotčení stakeholdři (průmysl) s dozorem kompetentních autorit. Nakonec bylo na základě analýzy dopadů a přínosů při tvorbě prováděcího nařízení rozhodnuto o třetí zmíněné variantě. Z toho důvodu v České republice existuje Národní organizace pro ověřování pravosti léčiv, z.s. (neboli NOOL), která má správu softwarového systému, který je k uvedení protipadělkových opatření v život nezbytně potřeba, na starosti. Jedná se tak o podobné přenesení určité odborné agendy na průmysl namísto státních orgánů, jako v případě certifikování zdravotnických prostředků, které mají v kompetenci soukromé subjekty (tzv. notifikované osoby). Nutno tedy podotknout a hned na úvod shrnout, že celá úprava vychází z evropských právních předpisů, které jsou pro Českou republiku závazné. Jen v některých dílčích otázkách je České republice ponechán prostor k uvážení o způsobu regulace, což je aktuálně předmětem novelizace zákona o léčivech.

Datum účinnosti protipadělkových opatření a zahájení ostrého provozu

Účinnost prováděcího nařízení a tím pádem i celého protipadělkového systému byla stanovena na 9. 2. 2019. Od tohoto okamžiku bude platit plošná povinnost ověřovatve stanovených případechtzv. ochranné prvky, a to jak při výdeji v lékárně, kde je kontrola před konečným výdejem pacientovi z hlediska jeho bezpečnosti nejdůležitější, tak v určitých případech též v distribučním řetězci. Samozřejmě se příslušné povinnosti uplatní též zejména na výrobce a držitele rozhodnutí o registraci léčivých přípravků, jelikož právě na úseku výroby je nutné na počátku celého distribučního řetězce ochranné prvky na balení umístit a následně je zkontrolovat před propuštěním do distribuce. Co se týče zmíněného data účinnost celého systému protipadělkových opatření (9. 2. 2019), to již nelze v tuto chvíli jakkoliv změnit. Pravděpodobně dojde jen ke snížení některých sankcí podle aktuální verze projednávané novely zákona o léčivech. Co se týče detailů na naší národní úrovni, uvidí se tedy, zda se do uvedeného data podaří publikovat i finální znění novely zákona o léčivech a jak konkrétně tedy bude provedení v České republice vypadat.

Novelizace zákona o léčivech

Novela je aktuálně již v Senátu, kde je projednávána jako senátní tisk č. 30. Výbor senátu pro zdravotnictví a sociální politiku ji 21. 1. 2019 projednal a doporučil plénu Senátu ke schválení ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Paní senátorka Chalánková na senátním výboru sice předložila pozměňovací návrh (zkracující dobu pro zpětný odběr léčivého přípravku, u kterého se nepodařilo ověření, ze 14 na 7 dnů), nicméně vzhledem k rozdílným postojům a poměrně hojné diskuzi na toto téma a dále vzhledem ke skutečnosti, že stejný návrh byl již zamítnut v Poslanecké sněmovně, byla přehlasována a znění návrhu zákona doporučeného plénu Senátu ke schválení se tak nezměnilo. Novela je v Senátu zařazena na plenární schůzi, která se koná ve středu 30. 1. 2019 a v případě jejího schválení ji musí ještě podepsat prezident a musí být publikována ve Sbírce zákonů. Sedm pracovních dnů, které mezi 30. 1. 2019 a 9. 2. 2019 jsou, je přitom poměrně krátká doba, aby se vše potřebné stihlo. Nicméně nebudeme předbíhat a pojďme se seznámit s odpověďmi na základní otázky:

Co jsou to ochranné prvky?

Pravost léčivých přípravků bude ověřována prostřednictvím kontroly tzv. „jedinečného identifikátoru“ (tzv. UI = unique identifier) a neporušenosti prostředku k ověření manipulace s obalem (tzv. ATD = anti-tampering device). Jedná se tedy o dva ochranné prvky, které mají společně sloužit k ověření před finálním výdejem pacientovi, kvůli jehož bezpečnosti byla celá úprava přijata, že léčivý přípravek nebyl padělán. Na úrovni distribuce přitom postačí ověřování jen jedinečného identifikátoru a jen ve vyjmenovaných případech. Až v lékárně musí vždy dojít i k finálnímu ověření neporušenosti prostředku k ověření manipulace s obalem.

Jak to celé bude fungovat?

Úkony související s protipadělkovou legislativou budou povinni provádět jak výrobci, tak distributoři a zejména též osoby oprávněné vydávat léčivé přípravky veřejnosti (lékárny). Kromě ověření neporušenosti ATD, které SÚKL pracovně nazývá pojistka proti otevření a jehož ověření bude klíčové v lékárně, je nutné, aby byl v systému úložišť (viz výše zmiňovaný softwarový systém provozovaný NOOLem) ověřen též jedinečný identifikátor, který je skutečně jedinečný pro každé jednotlivé vydávané balení léčivého přípravku, na nějž se uplatní povinnost nést ochranné prvky. Tím se zaručí, že se jedná o balení vyrobené výrobcem, jelikož právě výrobce nahrává do systému jedinečné identifikátory, a že se nejedná o padělek. Povinnosti jsou tak zejména stanoveny na úseku výroby (bez nahrání dat, tj. zejména jedinečného identifikátoru do systému nelze přípravek vyrobit, jelikož by následně nebylo co ověřovat) a na úseku výdeje (bez finálního ověření nelze přípravek vydat, jelikož by nedošlo k ověření, že se jedná o daný jedinečný nepadělaný produkt). Lze tak hovořit o end-to-end ověřování. Podstatné přitom je, že při finálním výdeji je nutné jedineční identifikátor z úložiště též odstranit, tj. tzv. odepsat neboli vyřadit, aby nemohl být zneužit pro vydání padělaného léčivého přípravku. Na úseku distribuce přitom bude docházet k ověřování jen v některých případech, a to jen jedinečných identifikátorů. Již prováděcí nařízení zhodnotilo některé situace jako rizikové. (lze proto hovořit o risk-based ověřování). Těmi jsou, když distributoři nakupují zboží od distributorů, kteří nejsou určitým způsobem napojeni na výrobce či držitele rozhodnutí o registraci. Ověřovat totiž není třeba v případě nákupu od držitele nebo výrobce nebo od tzv. pověřeného distributora. Dále není třeba ověřovat v případě, že léčivý přípravek změní vlastníka, ale zůstane ve fyzickém držení stejného distributora (čl. 21 písm. a) nařízení) a v případě, že léčivý přípravek je na území členského státu distribuován mezi dvěma sklady patřícími stejnému distributorovi nebo stejnému právnímu subjektu a neproběhl žádný prodej (čl. 21 písm. b) nařízení).

Kdo to je ten „pověřený distributor“?

Otázka pověřeného distributora je v praxi často diskutovaná a jedná se podle čl. 20 písm. b) prováděcího nařízení o distributora, který byl držitelem rozhodnutí o registraci prostřednictvím písemné dohody pověřen, aby jeho jménem skladoval a distribuoval přípravky, na které se vztahuje jeho registrace. Řada výrobců (držitelů rozhodnutí o registraci) se tak bude snažit svůj distribuční řetězec s distributory nastavit tak a udělit zmíněné písemné pověření, aby nemuselo docházet k nadbytečným krokům ověřování tam, kde není riziko padělání a kde je distribuční řetězec skutečně kontrolovaný a aby nedocházelo k navyšování cen za léčivé přípravky.

Jak je to s těmi vratkami?

Podle čl. 20 písm. a) nařízení musí na úseku distribuce docházet k ověřování léčivých přípravků, které byly vráceny osobami oprávněnými nebo zmocněnými vydávat léčivé přípravky veřejnosti, nebo jiným distributorem. Vratky se tedy ověřují vždy. Na úseku distribuce. Co ale s vratkou v lékárně? V rámci projednávání a přípravy novely zákona o léčivech bylo hojně diskutováno, co bude s baleními, která se nepodaří při finálním výdeji tzv. odpípnout (ověřit a vyřadit). Co v takových případech má lékárník dělat? Předně je nutno hledat příčinu v lékárně, zda má správný software, zda byl správně opsán kód, pokud není čitelná 2D matice atp. Pro tyto účely přímo nařízení v čl. 29 stanoví, že v případě technických problémů lékárníci jedinečný identifikátor poznamenají a jakmile jsou technické problémy odstraněny, pravost jedinečného identifikátoru ověří a vyřadí jej. Může se však též stát, že problém bude na straně výrobce, který data do systému nenahrál a není tak co ověřovat. Pro tyto účely by měl mít výrobce určitou lhůtu, ve které bude mít možnost celou situaci napravit, aby mohlo dojít k finálnímu výdeji léčivého přípravku a nemusel se vracet. Aktuální verze návrhu novely přitom počítá s tím, že léčivý přípravek bude možné vrátit distributorovi až po uplynutí 14 dnůod prvního neúspěšného ověření.  V případě, že ověření nebude možné z důvodů na straně výrobců (např. nenahrání dat do systému či podobné technické problémy), bude podle aktuální verze návrhu novely moci Ministerstvo zdravotnictví vydávat výjimečně rozhodnutí, kterým by výdej na žádost držitele rozhodnutí o registraci povolilo. A konečně případě, že ověření nebude možné z důvodu, že se bude skutečně jednat o padělek, pro tyto účely je nastaven alertní systém, který řešení celé záležitosti odpovídajícím informováním NOOLu a SÚKLu zajistí.

Které léčivé přípravky musí nést ochranné prvky?

Dle čl. 54a směrnice musí být ochrannými prvky opatřeny veškeré léčivé přípravky podléhající omezení výdeje na lékařský předpis, pokud nařízení nestanoví jinak. Naopak, léčivé přípravky nepodléhající omezení výdeje na lékařský předpis těmito ochrannými prvky opatřeny být nesmí, pokud nařízení nestanoví jinak. V příloze I a II nařízení jsou pak obsaženy dva seznamy léčivých přípravků stanovující výjimky z uvedených dvou pravidel, že receptové produkty ochranné prvky mít musí a volně prodejné nesmí. Jedná se o seznam léčivých přípravků podléhajících omezení výdeje na lékařský předpis, které nesmí být opatřeny ochrannými prvky (tzv. White list), a naopak seznam volně prodejných léčivých přípravků, které ochrannými prvky opatřeny být musí (tzv. Black list). V současné době je na Black listu pouze omeprazol enterosolventní tvrdá tobolka 20 a 40 mg. Jak jsme již informovali, hojně diskutovaná byla otázka, zda Česká republika povolí ATD na léčivých přípravcích na bázi dobrovolnosti (tj. na základě rozhodnutí držitele rozhodnutí o registraci), jelikož nařízení tuto možnost dává. Přitom v současné době řada volně prodejných přípravků nějaké ATD má a muselo by tak dojít ke změně jejich výrobních linek. Ač znění novely připravené vládou neobsahovalo povolení ATD na volně prodejných přípravcích, na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu nakonec aktuální verze návrhu toto obsahuje. Pokud novela takto projde, mělo by být umožněno i nadále umisťovat ATD na volně prodejné produkty na základě dobrovolného rozhodnutí držitele rozhodnutí o registraci.

Co je to CZMVO, NMVO nebo NOOL?

Definice NOOL byla zmíněna již výše, nicméně na tomto místě je podstatné rozklíčovat tyto zaměnitelně používané zkratky. Jelikož byla tvorba celého systému úložišť nařízením vložena do rukou průmyslu (vše bylo konzultováno v rámci přípravy nařízení s dotčenými asociacemi sdružujícími výrobce a držitele na evropské úrovni), i praktická implementace celého systému jde tzv. shora, a proto jsou zde uvedené zkratky, které v ČR znamenají totéž: NMVO - National Medicines Verification Organisation (národní subjekt zřizující úložiště na národní úrovni), kterým je v ČR právě CZMVO - Czech Medicines Verification Organization (český subjekt zřizující úložiště na národní úrovni) a konečně NOOL, což je zkratka uvedená ve stanovách Národní organizace pro ověřování pravosti léčiv, z.s. (národně zvolený název pro CZMVO). Na Slovensku mají SOOL (Slovenská organizácia pre overovanie liekov). Jelikož NOOL bude hlavním vykonavatelem funkčnosti protipadělkového systému (provozuje systému úložišť, prostřednictvím něhož se ověřování pravosti provádí) a SÚKL nad ním a nad plněním povinností vyplývajících z protipadělkových opatření provádí „pouze“ dozor, je třeba sledovat veškeré jeho aktuální informace na webových stránkách https://www.czmvo.cz/cs/. To se týká hlavně lékáren a jejich napojení na systém. Lékaři v ČR nejsou osobami oprávněnými k výdeji léčivých přípravků veřejnosti, proto se jich konkrétní povinnosti vyplývající z protipadělkových opatření nedotýkají. 

Jak to bude s vakcínami?

S tím souvisí i poslední z nejvíce diskutovaných momentů nové úpravy, a tím je distribuce vakcín. Vládní návrh totiž odděloval distribuci očkovacích látek užívaných k nepovinnému nehrazenému očkování z množiny vakcín, které je možné distribuovat přímo lékaři. Nařízení totiž dává členským státům možnost stanovit případy, kdy ověření a vyřazení jedinečného identifikátoru může provést distributor namísto lékárny, a to jednoduše proto, že se jedná o určité specifické situace (např. dodávky armádě či veterinárním lékařům). Nakonec po poslaneckém pozměňovacím návrhu se v § 77 odst. 1 písm. r) zákona o léčivech, který stanoví povinnost ověření ochranných prvků a vyřazení UI distributory, neuvádí jen vakcíny na pravidelné, zvláštní a mimořádné nebo nepovinné hrazené očkování, ale všechny (nově je definováno jako „imunologické léčivé přípravky pro účely očkování“). Pokud aktuální znění projednávané Senátem tedy nedozná změn, všechny vakcíny (imunologické léčivé přípravky pro účely očkování) tedy bude možné i nadále distribuovat přímo lékařům a ti nebudou muset provádět jejich ověření a vyřazení, jelikož to za ně provede jejich dodavatel (distributor).

KMVS, advokátní kancelář, s.r.o.