Studie SPRINT: Vyplatí se agresivní léčba hypertenze?

V rámci významné studie SPRINT (Systolic Blood Pressure Intervention Trial) nediabetičtí pacienti s vysokým kardiovaskulárním rizikem podstoupili léčbu s cílem dosažení nižšího nebo standardního systolického krevního tlaku (méně než 120, resp. 140 mmHg). Během dalšího sledování v průběhu průměrně 3,3 roku se kardiovaskulární onemocnění objevila ve významně nižší míře u skupiny s agresivnější léčbou (5,2% versus 6,8 %). Přesto přetrvávaly dvě důležité otázky.

Za prvé: může intenzívní medikace ke snížení krevního tlaku ve srovnání se standardní léčbou negativně ovlivnit všeobecnou kvalitu života?

A za druhé: Aby se zabránilo nežádoucí kardiovaskulární události, muselo podstoupit intenzívní léčbu kolem 60 osob (což odráží přínos ve výši 1,6 procentního bodu). Vyplatí se však náklady na tuto intenzívní léčbu? Odpovědi na tyto otázky nyní přinesli organizátoři SPRINT.

Účastníci studie SPRINT pravidelně vyplňují standardní dotazníky, v nichž posuzovali kvalitu fyzického i mentálního života a deprese. Výsledky se v průběhu pozorování měnily jen velmi málo. Rozdíly mezi skupinami s agresivní léčbou a s léčbou standardní nebyly nijak významné. Efektivnost nákladů byla posouzena v simulovaných modelech, zahrnujících výsledky SPRINT, další odhadované náklady, rizika a výhody, přesahující omezený časový rámec studie, a také další nástroje (číselné vyjádření kvality života podle různých zdravotních stavů). Nárůst nákladů na intenzívní léčbu (podle dosažených roků života v plné kvalitě - QALY) pak často přesahoval 50 tisíc dolarů a téměř vždy dosáhl 100 tisíc dolarů.

Kvalita života při agresivní léčbě hypertenze nebyla narušena. Ovšem odhadovaná efektivnost nákladů se pohybovala nad hranicí, kterou je zdravotnictví v USA ochotno platit. Měli bychom ale mít na paměti dvě věci: Jednak fakt, že účastníci studie SPRINT byli vysoce rizikoví pacienti, a za druhé, že průměrný dosažený systolický TK ve skupině s agresivnější léčbou (121,5 mmHg) zůstal vyšší, než byl cíl.

Extrapolovat tak výsledky studie SPRINT na méně rizikové pacienty a používat intenzívní léčbu, aby se všichni dostali pod 120 mmHg, by tedy mohlo negovat žádoucí výsledky jak ohledně kvality života, tak i ohledně ekonomických ukazatelů.

Zdroj: Berlowitz DR et al. Effect of intensive blood-pressure treatment on patient-reported outcomes. N Engl J Med 2017 Aug 24; 377:733. (http://dx.doi.org/10.1056/NEJMoa1611179)

Bress AP et al. Cost-effectiveness of intensive versus standard blood-pressure control. N Engl J Med 2017 Aug 24; 377:745. (http://dx.doi.org/10.1056/NEJMsa1616035)

Autor: uza