Zpravodajství

SÚKL: Užívání ibuprofenu a paracetamolu s ohledem na COVID‑19

24. 3. 2020

24. 3. 2020 | V souvislosti s množícími se dotazy od laické i odborné veřejnosti a také diskusemi na sociálních sítích o údajné nebezpečnosti používání ibuprofenu při infekci koronavirem uvádíme věci na pravou míru. V současné době neexistují žádné vědecky doložené důkazy, že by ibuprofen zhoršoval průběh infekce COVID‑19. Pokud se při onemocnění COVID‑19 objeví horečka a bolesti (např. svalové), lékař nebo lékárník může doporučit různé možnosti léčby k úlevě od potíží. Mezi ně patří paracetamol nebo nesteroidní protizánětlivé léky, tedy právě i ibuprofen. Každá z těchto léčivých látek má svůj dobře známý bezpečnostní profil a liší se v některých přínosech i rizicích léčby. Nepravdivá informace o škodlivosti ibuprofenu vychází zřejmě z článku publikovaného v časopise Lancet. Jeho autor poukazuje na určitou možnost zhoršeného průběhu infekce COVID‑19 v důsledku působení některých léčivých látek na léčbu diabetu a vysokého krevního tlaku. V této souvislosti je také okrajově zmíněn ibuprofen. V předmětném sdělení však zároveň není uveden zdroj tvrzení, že ibuprofen zvyšuje produkci enzymu ACE2. Souvislost ibuprofenu s vyšším rizikem průniku koronaviru do buněk je tak čistě hypotetická, autor sám upozorňuje, že se jedná pouze o jeho domněnku bez dalších vědeckých důkazů. Použití ibuprofenu v souladu s příbalovou informací tak i nadále představuje pro pacienta účinnou a bezpečnou léčbu horečky a bolesti. Jak ibuprofen (nebo další protizánětlivé látky), tak paracetamol jsou lékem volby pro zvládání příznaků infekčního onemocnění včetně infekce koronavirem. Tato doporučení jsou plně v souladu se stanoviskem Evropské lékové agentury (EMA). O vhodnosti použití paracetamolu nebo ibuprofenu je potřeba se poradit s lékařem nebo lékárníkem. Paracetamol má například méně nežádoucích účinků na zažívací systém, nicméně se u něj musí důsledně dodržovat nejvyšší doporučená denní dávka (při překročení této dávky hrozí poškození funkce jater). Podle některých studií je u něj také nástup účinku při snižování horečky rychlejší než u ibuprofenu. Ibuprofen má zase oproti paracetamolu protizánětlivé účinky, dle některých studií je jeho vliv na snížení horečky dlouhodobější než u paracetamolu, ale může mít ve srovnání s paracetamolem více nežádoucích účinků na zažívací systém. Je také nezbytné si uvědomit, že výše uvedené léčivé látky obsahují přípravky pod různými obchodními názvy a že spousta těchto přípravků je dostupných volně, bez receptu. Pacienti tak mnohdy nevědomky užívají více léků se stejnou účinnou látkou, což může snadno vést k předávkování. V každém případě je třeba pamatovat, že ani jedna z uvedených léčivých látek neléčí příčinu nemoci, ale pouze tlumí její příznaky. Je pravdou, že v současné době probíhá celoevropské hodnocení protizánětlivých léčivých látek včetně ibuprofenu ve vztahu k virové infekci planými neštovicemi a k možnému zhoršení průběhu bakteriálních infekcí. Toto hodnocení však nemá žádný vztah k virové infekci způsobené koronavirem. Informace o tom, že se ibuprofen nemá používat v případě onemocnění planými neštovicemi, je již nyní obsažena v příbalové informaci léčivých přípravků s touto léčivou látkou. Tisková zpráva Evropské lékové agentury (EMA) k užívání nesteroidních protizánětlivých léků: https://www.ema.europa.eu/en/news/ema-gives-advice-use-non-steroidal-anti-inflammatories-covid-19. Zdroj: MT